Povodně 2013

 

Zodpovědný manažer: Mgr. Michael Pondělíček, pondelicek@mallorn.cz, tel. 602 268 908

 

Po povodních v roce 2013 se opět objevují snahy o neodůvodněné těžby štěrkopísků pod záminkou odstraňování popovodňových škod. Takové zásahy do koryt řek ve většině případů nic neřeší, pouze přinášejí zisky betonářské lobby.

 

Dne 1.8.2013 jsme upozorněním na rizika nevhodných a zbytečných zásahů do koryt řek obeslali Ministerstvo financí, pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostředí, Finanční analytický útvar Ministerstva financí, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, hejtmany všech krajů a generální ředitele všech správ povodí.

 

Reakce na upozornění:

Nejvyšší kontrolní úřad (.pdf)

Ministerstvo financí (.pdf)

Ministerstvo životního prostředí (.pdf)

Finanční analytický útvar Ministerstva financí (.pdf)

Ústecký kraj (.pdf)

Ministerstvo zemědělství (.pdf)

Liberecký kraj (.pdf)

 

Tisková zpráva "Jak získat stovky milionů na skutečná protipovodňová opatření" (.pdf)

Článek Povodně 2013  (.pdf)

Novela vodního zákona  (.pdf)

Sborník Povodně a ochrana řeky Berounky v Českém krasu (31.3.2004)  (.pdf)

 

Zveřejnění tiskové zprávy:
 
 
 

V Praze dne 7.7.2013

 

Tisková zpráva občanského sdružení Mallorn o.s.

 

Jak získat stovky milionů na skutečná protipovodňová opatření

 

Proč?

V předešlých dnech se objevilo několik vystoupení předních politiků naznačujících záměr v rámci protipovodňových opatření opět přistoupit k rozsáhlému bagrování koryt řek, takzvanému „odstraňování nánosů“, stejně jako po povodních v roce 2002. Značná část těchto záměrů však nemusí být motivována zájmem ochrany lidí a jejich majetku, ale snahou využít situace a získat velmi výhodné zakázky, bohatě financované z veřejných peněz státu i EU. V konečném důsledku se tak jen ztenčí prostředky využitelné pro skutečná a funkční protipovodňová opatření.

 

Jak?

Prohloubení koryt řek a odstranění nánosů a náplavů vypadá na první pohled jako zcela logické a rozumné řešení: „Hlubší koryto pojme více vody a případná povodeň se vejde lépe do koryta řeky.“ Ve skutečnosti však ve chvíli, kdy voda takzvaně „vybřežuje“, začíná se rozlévat do krajiny a ohrožovat majetek a životy lidí, tak má tok v korytě řeky již takovou rychlost a sílu, že veškeré naplaveniny unáší s sebou v proudu. Navíc je výška hladiny ve většině případů dána výškou jezů, případně výškou hladin toků na soutoku řek. Bagrování tedy zvýší aktuální objem vody v korytě, nikoli však výšku hladiny a již vůbec ne při povodni. Ve skutečnosti tedy nemají naplaveniny a usazeniny v říčních korytech na rozliv vody do krajiny při povodni žádný vliv a jejich preventivní odstranění proti povodním nijak nepomůže.

 

Komu?

Hlavní motivací pro odstraňování nánosů v říčních korytech není tedy zájem na protipovodňových opatřeních, ochraně osob a majetku. Hlavní motivací je zde zisk. Firmy, které nánosy odstraňují, obdrží finanční prostředky na bagrování, ať již z obecních, krajských, státních či evropských fondů. Veškerou těžbu z nich uhradí, samozřejmě i s přiměřeným ziskem, a většinu vytěžených, často velmi kvalitních štěrkopísků obratem využijí jako betonářskou surovinu, či je jako tuto surovinu prodají. Ani na chvíli nevěřte tvrzení, že tyto štěrkopísky vyváží na skládky. Vzhledem k tomu, jak dlouho po povodních tyto těžby probíhají, tak jsou štěrkopísky zcela čisté. Byl by hřích je vyhodit. Zájem firem na těžbě je podporován i zájmem starostů a hejtmanů: bagr v korytě řeky je neklamná známka, že proti příštím povodním něco děláme. Skutečnost, že značná část bagrování je z hlediska povodňových rizik bezvýznamná, je odborným vodohospodářským orgánům známá. Je otázkou, zda za jejich povolováním je tedy pouze tlak veřejnosti a starostů. Prolobbovanou novelou vodního zákona v roce 2003 navíc ztratily orgány ochrany přírody možnost posuzovat ve správních řízeních všechny práce ve vodních tocích, které správce povodí označí jako „povodňovou škodu“ (více: https://7ccb6882ed.clvaw-cdnwnd.com/0f751469f6bfce65b8e969b23f1d456d/200000230-76f3877ed4/novela_vodniho_zakona.pdf).

 

Vždy?

Nikoli. Samozřejmě existují případy, kdy odtěžení nánosů z říčního koryta je odůvodněné. Například tam, kde při jarním tání může dojít k ledochodu. Rozbitý led se může o nános v řece zaseknout, nahromadit a způsobit rozliv řeky. Nebo v úzkých a strmých částech koryt, když dojde k sesuvu kamenitých svahů, mohou velké balvany vytvořit skutečnou překážku i rozvodněné řece. Nebo naopak v širokých nivách, kde nános může způsobit přesun či částečnou změnu hlavního koryta. Zde je pochopitelné, že majitel pole či louky chce získat svůj pozemek od řeky zpět. Jakékoli těžbě nánosů v říčním korytě by proto měl předcházet hydrologický posudek. Stojí pár tisíc korun, zdrží případnou těžbu o pár týdnů, ale může ušetřit miliony, které lze využít jinde na skutečnou pomoc lidem a územím.

 

Správné řešení!

Stavba různých protipovodňových bariér je jistě určitým řešením, někde i nezbytným a jediným možným. Bariéra na jedné straně řeky však logicky způsobí větší rozliv na druhém břehu. Stavba bariér na obou březích zvýší hladinu, zrychlí proud a zhorší tak povodňovou situaci na toku nad i pod ochrannými bariérami. Hlavními systémovými opatřeními tedy jsou vhodné úpravy krajiny a to i na menších tocích, včetně potoků a bystřin. Zejména jde o zvýšení ploch lesů a luk a celkové zlepšení skladby a členění ploch v povodí. Vhodné jsou menší polní a luční celky oddělené remízky. Dále hrazení bystřin a úpravy pozemků určených k rozlivu a zlepšení péče o břehy toků. V tomto směru podporujeme legislativní změny umožňující vyvlastnění pozemků, které jsou pro takový rozliv vhodné a potřebné.

Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D.
Doc. Ing. et Ing. Vladimír Švihla, DrSc.
Jan Kutý

 

pondelicek@mallorn.cz

kuty@mallorn.cz

https://www.mallorn.cz/

tel.: 723 589 170

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE:

https://www.mallorn.cz/projekty/povodne-2013/

Článek „Zkušenost z povodní po deseti letech, aneb varujme se jednoduchých řešení!“

https://7ccb6882ed.clvaw-cdnwnd.com/0f751469f6bfce65b8e969b23f1d456d/200000232-391693b0a1/clanek_povodne_2013.pdf

Novela vodního zákona z roku 2003

https://7ccb6882ed.clvaw-cdnwnd.com/0f751469f6bfce65b8e969b23f1d456d/200000230-76f3877ed4/novela_vodniho_zakona.pdf

Sborník semináře „Povodně a ochrana přírody řeky Berounky v Českém krasu“ z 31.3.2004

https://7ccb6882ed.clvaw-cdnwnd.com/0f751469f6bfce65b8e969b23f1d456d/200000233-8124783182/sbornik_povodne_2004.pdf

 

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Mallorn Chelčického 12
Praha 3
13000
+420723589170
(předseda spolku)

datová schránka: uyzidq5

bankovní spojení:
FIO banka, č. ú: 2900654690/2010
IBAN: CZ6120100000002900654690