Slovensko a Maďarsko 2026

15. - 21.8.2026

Slovensko a Maďarsko 2026

4 účastníci

sobota, 15.8.2026

Jako pauzu na dlouhé cestě jsme navštívili nejprve lokalitu Modra – Harmónia. V časopise Za minerálmi 2025-01 byl odtud popsán modrait (nový minerál ze skupiny vesuvianu). V údolí bylo znát, že jím prošla již řada mineralogů, výhraby, obité kameny, bohužel se nám však nepodařilo najít ani dokumentační vzorek. Následující lokalita již byla v Maďarsku, Pázmánd, Zsidó-hegy. Jde o skalní výběžky, ve kterých byly založeny i lůmky. Na puklinách horniny se nachází goethity s iridescencí. Našli jsme mezi skalkami pár dokumentačních vzorků, ale terén byl mimo turistickou cestu velmi neschůdný, hustě zarostlý trnitými keři, takže jsme se nedostali k lůmkům a suťovištím, kde by mohly být lepší nálezy.

  lokalita Modra – Harmónia

  Pázmánd, Zsidó-hegy

  Pázmánd, Zsidó-hegy, iridescence na goethitu

  Pázmánd, Zsidó-hegy, iridescence na goethitu

neděle, 16.8.2026

Započali jsme návštěvou lomu Füledugó kőbánya u Gyöngyöstarjánu, kde jsme měli v předchozích dvou letech velmi pěkné nálezy. Situace byla komplikovaná, majitel ukončil smlouvu s provozovatelem a poslední kontakt který se podařil, byla jakási sekretářka, která nám řekla že se tam máme zkusit domluvit přímo na vrátnici. Když jsme přijeli, tak vrátnice (stavební buňka) byla otevřená, zcela vyklizená a v lomu nikde nikdo. Byly tam však kamery. Tak jsme tam asi půl hodiny postávali a když se nikdo neobjevil, šli jsme do lomu. Nebyli jsme tam ani 15 minut a přijelo auto. Pán nás velmi slušně a korektně, ale zcela nekompromisně vykázal z lomu. Kdo by nám vstup mohl povolit neporadil. Stihly jsme sebrat jen pár, spíše menších a průměrně kvalitních kousků jaspisu. Zastavili jsme se tedy neplánovaně při cestě v lomu Kisnána, kde se má nacházet opál, kalcit, siderit a aragonit. Hlídač byl velmi ochotný a vytrhl telefonátem ředitele lomu od oběda. Návštěva není problém – ale jedině v pracovní dobu v týdnu. Jeli jsme tedy dál. Poslední plánovanou lokalitou bylo naše oblíbené naleziště hyalitu Megyaszó – Legyesbény. Do setmění tam kluci drtily hlízky (litofýzy), ale tentokrát se najít drahý opál nepovedlo, jen pár nepřesvědčivých ohnivých opálků. Když padla tma, tak jsme rozsvítili UV baterky a každý si nasbíral hyalitů se zelenou luminiscencí, co hrdlo ráčilo :-).

  lom Füledugó kőbánya u Gyöngyöstarjánu

  naleziště hyalitu Megyaszó – Legyesbény

  hyalit, Megyaszó – Legyesbény

  hyalit v UVC, Megyaszó – Legyesbény

  ohnivý opál, Megyaszó – Legyesbény, foto L.K.

  hladinka nažloutlého opálu, Megyaszó – Legyesbény, foto L.K.

  hyalit, Megyaszó – Legyesbény, foto L.K.

pondělí, 17.8.2026

První zastávka byla na lokalitě Olászliszka, vinice, ve kterých se sbírají obsidiány. Tentokrát jsme měli štěstí, pod druhým pásem vinic bylo čerstvě zorané pole. Sice nebylo opršelé, ale i tak jsem tam našel doposud své největší obsidiány z této lokality. Tomáš měl zase mimořádný lov na tzv. „mahagonové“ obsidiány. Následující lokalitou byla Tolcsva. Opět vinice a v cestách ve svazích vinic opály, jaspisy a obsidiány – marekanity. Bylo znát, že nebyly deště, kamení v cestách nebylo vyplavené a nálezy tedy byly bohužel dost střídmé. Odpoledne jsme přejeli na poslední lokalitu a naše oblíbené tábořiště u Erdöhorváti. Tentokrát jsme si tam trochu kopli v načaté díře a odvezli si poměrně dost jaspisové suroviny. Jak jsem však předpokládal, potvrdilo se po rozřezání, že jaspis je poměrně tmavý, a tedy ne příliš vzhledově výrazný. Při odjezdu jsme si pod tábořištěm nafotili kozy s kroucenými rohy.

  zorané pole pod vinicemi, Oláslizska

  obsidián, Oláslizžska

  obsidián, Oláslizžska

  "mahagonový" obsidián, Oláslizžska

  "mahagonový" obsidián, Oláslizžska, foto L.K.

  vinice Tolcsva, foto L.K.

  jaspis - řez, Tolcsva

  obsidián - marekanit, Tolcsva

  výkop jaspisu, Erdöhorváti

  kozy, Erdöhorváti

  jaspis - řez, Erdöhorváti

úterý, 18.8.2026

Dopoledne bylo zataženo, mrholilo a bylo chladno, tak jsme vynechali plánovanou návštěvu termálů v Sárospataku a rovnou přejeli na Slovensko, na lokalitu Viničky. Setkali jsme se zde se známým českým odborníkem na vltavíny, panem Milanem Trnkou, který nám přislíbil na druhý den přivézt nějaké vzorky atypického obsidiánu s polygonální skluptací ze Zemplínska. Nasbírali jsme si zdejší drobné lesklé obsidiány – marekanity a pokračovali dále. Na sklizeném pšeničném poli u Cejkova (Tokajský vrch) jsme našli několik odštěpků obsidiánu ze zdejší „paleolitické dílny“, mě se povedla i jedna docela hezká obsidiánová industrie. Poslední lokalitou dne byl bentonitový lůmek u Breziny. Od loňského roku těžba značně pokročila a hned u kraje jsme našli množství „dřev“. Bohužel se ukázalo, že jsou pouze kalcifikovaná, drobivá a s nevýraznou kresbou. Na poli, kde jsme před rokem úspěšně sbírali byla posekaná kukuřice, suchá a udusaná půda a bez možnosti nálezů. Nakonec jsem však bokem v lomu našel odkulený balvan skoro metrový, který tak z 1/3 tvořilo krásné zkřemenělé dřevo. Bylo patrné, že z něj již někdo velkou palicí kus urazil, ale zbytek byl zjevně ručním nářadím nedobytelný. Konečně přišlo k využití aku vrtací kladivo a trhací klíny. No, byla to řehole. Opalizovaný křemen není totéž, co hornina se zeolity v Českém Středohoří. Nejprve jsem navrtal 4 díry, zarazil 4 klíny a ono nic … Postupně jsem utavil tři vrtáky a trvalo nám půl dne, než jsme balvan natrhali a naformátovali dřeva na řezatelné kusy. Ale stálo to za to, materiál je po nařezání velmi pěkný, navíc má i luminiscenci v UVB/C. Do toho nám zapršelo a měli jsme pak co dělat, abychom po bentonitovým bahnem zaplněné polňačce odjeli, auto si klouzalo, kam chtělo.

  vinice Viničky, foto M.S.

  obsidiány - marekanity, jak zaječí bobky, Viničky

  Cejkov - Tokajský vrch, zde někde byla paleolitická dílna na výrobu obsidiánových nástrojů, foto L.K.

  obsidián, Cejkov - Tokajský vrch, foto M.S.

  obsidiánová industrie, Cejkov - Tokajský vrch

  těžba bentonitu, Březinka, foto L.K.

  balvánek, zepředu opalizované dřevo, těžba bentonitu, Březinka

  balvánek, zepředu opalizované dřevo, těžba bentonitu, Březinka

  nařezané opalizované dřevo, těžba bentonitu, Březinka

  nařezané opalizované dřevo, těžba bentonitu, Březinka

  nařezané opalizované dřevo, těžba bentonitu, Březinka

  nařezané opalizované dřevo, těžba bentonitu, Březinka

  nařezané opalizované dřevo, předchozí vzorek v UVB/C, těžba bentonitu, Březinka

středa, 19.8.2026

Ve druhá polovině naší týdenní expedice jsme již tradičně navštívili místního sběratele Ondreje Beňa ve Slanském Novém Mestě, kde jsme se sešli i s panem Trnkou. Od Ondreje jsme si nakoupili nějaké leštěné vzorky a od pana Trnky obsidiány s polygonální skluptací. Odtud jsme pokračovali do lomu Ruskov – Strahuľka. Zde se nachází tridymity s ilmenitem a podle časopisu Za minerálmi 2026-01, zde byl objeven veliký balvan zeleného opálu. Bohužel jsme kromě dokumentačního nontronitu a jednoho kousku nevýrazného bílého opálu nenašli nic. Popojeli jsme tedy na další zastávku – staré lůmky u obce Skároš. Letos jsme si na ně vyhradili více času, protože zdejší hyalit patří po Tarcalu asi k hyalitům s nejintenzivnější luminiscencí (i v UVA).

 obsidián s polygonální skluptací, Zemplínsko (zakoupený od pana Trnky)

  lom Ruskov - Strahuľka

  lom Ruskov - Strahuľka

  nontronit, lom Ruskov - Strahuľka, foto L.K.

  lůmek Skároš

  hyalit, lůmek Skároš

  hyalit v UVB, lůmek Skároš

čtvrtek, 20.8.2026

Lom Včeláre patří k největším vápencovým lomům na Slovensku, moc jsme proto nedoufali, že nám povolí vstup. Kupodivu byla reakce kladná a po proškolení nás ředitel lomu předal panu mistrovi, který nás prý dovede tam, kde je plno kryštalického kalcitu. Bohužel jsme zjistili, že kryštalický kalcit není totéž jako kalcit krystalovaný :-). Byla tam spousta malých i velkých štěpných hranců kalcitu, ale vzorků s krystaly naopak velmi málo a spíše nevalné kvality. Z jednoho balvánku jsem urazil pět takových spíše průměrných ježků, doma se však ukázalo, že mají docela zajímavou koncentrickou luminiscenci. Ze Včelárů jsme jeli na lokalitu Čučma. Tentokrát jsme však nešli na lesní cestu dolovat rodonity a rodochrozity (je jich tam čím dál méně, a navíc nám bylo jasné, že vzhledem k vedrům nebude cesta propláchnutá, a navíc bude zasypaná suchým listím. Rozhodli jsme se zkusit najít pokusnou rýhu na uran, nazývanou žila Kutačka (Za minerálmi 2026-01). Martin si již cestou zapnul Geigera RadiaCode a s tyčí u země jsme šlapali k odvalům šachet Matej a Gabriela. Kousek pod haldami na cestě mu najednou začal geiger bzučet jak pominutý :-). Z cesty jsme vykopali dva větší kameny (zjevně jim vypadly, když sváželi materiál z uranového průzkumu) které byly přímo nabité autunitem. Následně jsme našli i průzkumnou rýhu Kutačka, i tam jsme našli pár vzorků, ale zdaleka ne tolik, a tak pěkných jako na té cestě. V „nejžhavějším“ místě rýhy někdo odtěžoval křemen bohatý na uranáče, byly vidět návrty. S kladívkem a majzlíkem tam však nebyla šance něco urazit.

  lom Včeláre

  krystaly kalcitu, lom Včeláre, foto M.S.

  krystaly kalcitu - ježci, lom Včeláre

  krystaly kalcitu - ježek, lom Včeláre

  krystaly kalcitu - ježek v UVA, lom Včeláre

  krystaly kalcitu - ježek, z opačné strany, lom Včeláre

  krystaly kalcitu - ježek, z opačné strany v UVA (zonální luminiscence), lom Včeláre

  krystal kalcitu, lom Včeláre

  krystal kalcitu v UVA, lom Včeláre

  Čučma, cesta pod haldou Matej a Gabriela, nález aktivního materiálu

  Čučma, cesta pod haldou Matej a Gabriela, měření hodnoty vzorku, foto M.S.

  Čučma, cesta pod haldou Matej a Gabriela, autunit svítí krásně i za dne

  Čučma, průzkumná rýha "žíla Kutačka", vyhledávání aktivních zón

  autunit, Čučma

  autunit v UVA, Čučma

pátek, 21.8.2026

Po přespání u rybníka jsme vyrazili na lov do lomu Veľké Dravce. Bohužel nám opět nepovolili vjezd až k lůmkům, takže nás čekala dlouhá cesta od provozu. Dutiny s kuličkovým kalcitem byli, ne moc, ne málo, ale převážně ve velikých balvanech. Pokud bychom tam mohli přijet s autem a aku vrtacím kladivem, byl by úspěch větší, takto bohužel moc kvalitnějších vzorků nebylo. Navíc byl nějaký maďarský svátek, a tak se na štípačkách v provozu nepracovalo, takže jsme si ani nemohli nakoupit nějaké vzorky od dělníků. Na cestu zpět Luděk stopnul lomovou dodávku, takže jsme se alespoň svezli. Jako poslední lokalitu jsme navštívili lom Šiatorská Bukovinka. V loňském roce byl mimo provoz, letos již zase jede, takže byl i čerstvý materiál. Povedly se hezké snopky laumontitu a morfologicky zajímavé lišty apofylitu vyplněné chabazitem.

  lom Veľké Dravce

  kuličkový kalcit, lom Veľké Dravce

  kuličkový kalcit, lom Veľké Dravce

  kuličkový kalcit, lom Veľké Dravce

  kuličkový kalcit, lom Veľké Dravce, foto L.K.

  lom Šiatorská Bukovinka

  lišty apofylitu, vyplněné chabazitem, lom Šiatorská Bukovinka

   lišty apofylitu, vyplněné chabazitem, lom Šiatorská Bukovinka

  laumontit, lom Šiatorská Bukovinka, foto M.S.

  laumontit, lom Šiatorská Bukovinka, foto M.S.

Celkově byla tato (již tuším osmá) expedice Slovensko – Maďarsko výrazně chudší než ty předchozí. Nepovedlo se nám vyjednat vstup ani do jednoho z Maďarských lomů a nám známé lokality jsou často již poměrně vyčerpané. Potěšily nás dřeva z Breziny a autunit z Čučmy, ale vypadá to, že pro rok 2027 změníme trasu. Snad Německo – Polsko – severní Slovensko … Uvidíme.

Publikované fotografie © spolek Mallorn