Slovensko a Maďarsko 2025

5.-13.7.2025

Slovensko a Maďarsko 2025

Účast: 6 osob

sobota

První zastávkou, dosud nenavštívenou mineralogickou lokalitou, byla vápencová pískovna Buják v Maďarsku. Zde se měla nacházet opalizovaná dřeva. V pískovně je zachovalá stěna s vyhloubenou mělkou jeskyní, možná právě po dobývání fosilních dřev. Kromě krásných jamek mravkolvů, jsme bohužel našli jen rozpadavé náznaky, žádný sebratelný vzorek či dokonce náznak opalizace. Další lokalitou s těmito opalizovanými dřevy měla být nedaleko ležící Buják – Újkút-Puszta, kam nám však majitel pozemku zakázal vstup. Pokračovali jsme tedy do Gyöngyöstarjánu, na lokalitu Köves-domb, gejzírkúp Maradványai. Na samotné lokalitě – gejzíru je zákaz výkopů, takže jich tam samozřejmě je spousta, všechny však zjevně staršího data. Od naší minulé návštěvy před dvěma lety se tam nová práce neobjevila. Opály z této lokality jsou charakteristické hustě páskovanou strukturou. Kopat jsme se zde neodvážili, ale přešli jsme k silnici, které okolo této přírodní památky vede a v krajnici jsme vydloubávali opály, které zde byly od stavby silnice a hloubení rygolů okolo ní. Na přespání jsme přejeli k našemu oblíbenému odpočivadlu u Gyöngyöse.

  pískovna Buják

  mravkolvi na Bujáku

  Buják, náznaky fosilních dřev

  přírodní památka Köves-domb, gejzírkúp Maradványai

  opály od silnice u Köves-domb, gejzírkúp Maradványai

neděle

Na celý den jsme měli naplánovaný činný lom Füledugó kőbánya u Gyöngyöstarjánu. V loňském roce bylo v základně lomu vyhloubeno cca 1,5-2 metry hlubší patýrko, kde jsme měli úžasné nálezy bobulovitého modrošedého chalcedonu v dutinách a nádherné jaspisy zeleno-červeno-hnědé barvy. Velké bylo naše zklamání, když jsme zjistili, že tato jáma je zasypaná. Buď šlo jen o nějaký průzkum, nebo si nadlepšovali těžbu, těžko říct. Počasí nám moc nepřálo, v lomu bylo až ke 37 °C a sluníčko celý den pražilo. V základním patře lomu se sem tam daly najít nějaké opály až jaspisy, ale nebyla to žádná sláva. O patro výš, nalevo, se mi však v rohu podařilo najít jednak v suti popadaný kusový zelený opál (bez kreseb, takže žádný zázrak), ale asi 2 metry ve stěně cca 20-30 cm vysokou a přes metr dlouhou žílu velmi hezky žlutohnědě a modrošedě páskovaného opálu. Dobývání nebylo snadné, ale každý si odnesl bohatě vzorků. Nevýhodou je, že v opálu je mnoho drobných dutinek, takže při broušení a leštění bude hodně práce s čištěním a vymýváním mezi jednotlivými kroky. K závěru jsme se šli ještě podívat na druhé patro zprava. Daly se tam najít hlavně hnědé, červené, vzácněji žlutočervené opály, ale je znát, že dlouho ležely na slunci, mrazu, a při řezání se hodně sypaly. Na přespání jsme opět jeli k odpočivadlu u Gyöngyöse a po večeři jsme šli ještě vytěžit opál v nedaleké skalce u silnice. Oproti předchozím letům jsme měli dokonce žebřík, ale zjistili jsme, že v loňském roce opál již docela dobře vybral Vojta, moc vzorků nebylo.

  lom Füledugó kőbánya

  žíla opálu, Füledugó kőbánya, foto K.L.

  natěžený opál, Füledugó kőbánya, foto M.S.

  nařezaný opál, Füledugó kőbánya

  další nařezaný opál, Füledugó kőbánya

  nařezaný zelený opál, Füledugó kőbánya

  nařezané červené a žluté opály, Füledugó kőbánya

  Gyöngyös – skalní výchoz nad cestou

  nařezané opály, Gyöngyös – skalní výchoz nad cestou

pondělí

První navštívenou mineralogickou lokalitou byl lom Cserkő-bánya u Gyöngyöse. Již dva roky před tím jsme se tam pokoušeli dostat, teprve letos se to podařilo. Zjistili (a ověřili) jsme si, že opály se zde nachází výhradně v levé zadní části lomu, kde se již léta netěží. V současnosti těžené oblasti nic není. To má samozřejmě nevýhodu, že opály jsou zde jednak notně vysbírané a ty co zbyly, jsou po léta vystavené slunci a mrazu, takže se při řezání opět dost sypou. Vnitřní trhliny mají hlavně opály zelených barev. I tak se tam dalo nasbírat dost zajímavého materiálu. Ke konci návštěvy tohoto lomu však učinil objev akce Luděk. Mezi dvěma asi-metrickými balvany ležel valoun krásně zeleného opálu, odhaduji celkem okolo 50 kg. Díky zastínění a částečnému zasucení nebyl ani popraskaný. Usoudili jsme však, že by byl problém jej celý odnést do auta, navíc bychom tak velký kus ani neřízli a nevyleštili, takže jsme jej na místě rozbili na menší kusy. Zelený matrix přechází místy do žlutohnědé a protkávají ho jakési červovité útvary červenohnědé barvy. Prostě nádhera. Od Gyöngyöse jsme poté zamířili na nám dosud neznámou lokalitu Domoszló, Tarjanka George. Mělo jít o starý lom s výskytem krystalů křemene různých variet a hyalitu. Cesta byla poměrně náročná a na místě jsme zjistili, že lom je hodně zarostlý, bez jakéhokoli náznaku uvedené mineralizace. Holt má svou slávu již za sebou. Vzhledem k tomu, že se zatáhlo, zvedl se vítr a bylo slyšet hřmění, jsme se zde moc dlouho nezdržovali a vyrazili rychlou chůzí zpět k autům. Vítr nabíral na síle, když jsme nastupovali do aut, tak dopadaly první kapky a v lesíku za námi bylo slyšet, jak vítr láme stromy. Rychle jsme tedy vyjeli. Cestou k Megyaszó jsme se v prudkém dešti na silnici vyhýbali popadaným větvím, i stromům a projížděli vesnice kde nešel proud. Prostě trochu hardcore :-). Po příjezdu k odbočce na lokalitu Megyaszó – Legyesbény jsme zjistili, že příjezdová polní cesta je po dešti kluzká jak led a k lokalitě se nedá dojet. Byli jsme rádi, že se nám podařilo vycouvat na silnici. Zajeli jsme proto na travnatou cestu o kus dál a za oploceným sadem jsme našli prima místo na stany. Navečer jsme pak vyrazili mezi polem a trnitým hájkem k lokalitě Megyaszó – Legyesbény. Lokalita je daleko zpustlejší a zarostlejší než minulý rok. Na dvou místech byly vykopány jámy, jedna mělká a druhá pěkně hluboká, částečně zakrytá rozmoklou dřevotřískou. Tam spadnout, tak se člověk sám ven nedostane. Zbytek lokality byl silně zarostlý. Nějaké hyality se po setmění s UVC baterkami našly, ale oproti předchozím letům žádná sláva.

  lom Cserkő-bánya u Gyöngyöse

  rozbité kusy Luďkova opálu, Cserkő-bánya, foto M.S.

  Luďkův opál, Cserkő-bánya, foto M.S.

  nařezané opály, Cserkő-bánya

  nařezané opály, Cserkő-bánya

  řezy Luďkova opálu, Cserkő-bánya

  další řezy Luďkova opálu, Cserkő-bánya

 další řezy Luďkova opálu, Cserkő-bánya

  a ještě jedny řezy Luďkova opálu, Cserkő-bánya

  cesta k lomu Domoszló, Tarjanka George

  zarostlý starý lom Domoszló, Tarjanka George

  tábořiště pod Megyaszó – Legyesbény

  hluboký výkop na Megyaszó – Legyesbény

  zarostlá lokalita Megyaszó – Legyesbény

  hyality z Megyaszó – Legyesbény

  hyality z Megyaszó – Legyesbény v UVC

  hyalit z Megyaszó – Legyesbény, foto T.K.

úterý

Sběr jsme zahájili ve vinici Olászliszka. Některé plochy vinice byly čersvě zorané na novou výsadbu, takže se našlo i pár větších kusů obsidiánu. Zvláště Tomáš pak měl štěstí na více kusů vzácnějšího, „mahagonového“ obsidiánu. Pokračovali jsme do vinic u Tolcsvy. I zde byla část vinice vytrhaná a zoraná, takže nálezy opálů i jaspisů byly. Já se věnoval převážně tomu zoranému pásu, ostatní šli dolů druhou cestou, kde jsou nálezy obsidiánu – marekanitu. Další zastávkou byla Komlóska, Ruzsin-altán. Cesty však byly sice rozbahněné, ale nevymleté, takže žádné nálezy, navíc nás vyhnal déšť. Z nedostatku dalších alternativ pro tento den jsem si vzpomněl na cestu od hřbitova u Erdöhorváti, kde jsme před dvěma léty také něco málo našli. Zprvu to vypadalo obdobně jako u předchozí lokality, samé bahno. Pak jsem si však v cestě všiml jakéhosi černého kamene. Byla ho celá rozpadlá žíla napříč přes cestu. Obsidián zde mě poměrně, zvlášť v takovém množství překvapil. Po návratu však Luděk, který s námi nešel zjistil, že to není obsidián, ale černý opál. Zatím jsem nikde takový černý opál nenašel. Možná to nějak souvisí s tím hřbitovem? … :-D Přespali jsme pak na našem obvyklém fleku u Erdöhorváti. Zjistili jsme, že polní cestu rozšířili a křoviny vyklučili, takže dnes již ani neumíme najít místo, kde jsme po tři předchozí roky těžili žílu zeleného opálu.

  vinice Olászliszka

  obsidián na poli, Olászliszka

  vyčištěné obsidiány, Olászliszka

  Olászliszka, obsidián 68x54x46 mm

  vinice Tolcsva

  nařezané jaspisy, Tolcsva

  nařezané opály a jaspisy, Tolcsva

  černé opály, Erdöhorváti – hřbitov

středa

V polovině akce již každý toužil po koupeli, tedy jsme jeli do obce Sárospatak, do termálních lázní. Sice bylo dost chladno a pod mrakem, ale to v termálech moc nevadí. Zde se odpojili Honza a Karel a dále již pokračovala pouze naše čtyřčlenná posádka v Berlingu. Pro nás nová lokalita, vinice nad obcí Hercegkút nás neoslovila. Opálů poskrovnu, a pokud, tak nevýrazné, červenohnědé barvy. Žluté tóny byly výjimkou. Opět nás vyhnala mračna, takže jsme déšť projeli cestou na již Slovenskou lokalitu Viničky. Obsidiánu je tam mračna, ale vše spíše ve velikosti hrozinek, velikost vinné bobule je výjimkou. Že jde pouze o to, že ty velké jsou již po letech vysbírány jsem si ověřil na úpatí vinice, kde byla celkem čerstvá rýha od bagru nad odvodňovacím příkopem a podařilo se mi zde najít několik výjimečně velkých kusů. Na přespání jsme zajeli k Zemplínu, nad bývalý areál JZD. Prošli jsme i cestu nad JZD. Pár kousků opálů a jaspisů na říznutí jsme našli, ale nestály ani za řeč.

  Hercegkút – vinice

  říznuté opály, Hercegkút – vinice

  lokalita Viničky

  Viničky, obsidián, foto T.K.

  obsidiány, Viničky

  Viničky, obsidiány z bagrovaného svahu, největší 70x53x33 mm

čtvrtek

Po letech nám vedoucí lomu povolil vstup do lomu Slanec. Bohužel v současné době netěží stranu s výskytem šedomodrého chalcedonu a žlutého kalcitu, takže jsme jen paběrkovali ve stařinách. Odtud jsme jeli do Slanského Nového Města, k místnímu sběrateli Ondreji Beňovi. Popovídali jsme o kamení a také si od něj nakoupili nějaké vzorky (https://moje-achaty.webnode.sk/). Pokračovali jsme k bentonitové těžbě u Breziny. Jsou to jen takové mělké jámy, kde místní JZD těží občas bentonit. Při těžbě se zde našly údajně až metrové kusy zkřemenělých dřev a pařezů. V samotných výkopech a haldičkách okolo jsme našli jen drobné a nekvalitní, dokumentační vzorky. Na poli nad těžbou jsme však nasbírali dřev bohatě. Na rozdíl od u nás známých dřev třeba od Líní, nebo Nové Paky jsou zdejší dřeva světlá a jejich krása vynikne při podélném řezu. Přenocovat jsme zajeli k rybníku Byšta – kúpele. Martin si zde, stejně jako v předchozím roce dokoupil za pár drobných dvě nízké přepravky, čímž se dostal náš náklad až těsně pod střechu auta.

  Slanec – lom

  chalcedony v brekciovité stěně, notně zvětralé, lom Slanec

  vzorky chalcedonu, lom Slanec

  chalcedon, lom Slanec

  Brezina – bentonitová těžba

  Brezina – bentonitová těžba

  Brezina – pole

  řezy – zkřemenělá dřeva, Brezina – pole

pátek

První páteční lokalitou byly staré lůmky u obce Skároš. Cesta k nim je celkem pohodlná a v prostředním z nich jsme nasbírali vzorky skelného opálu, hyalitu. Jeho luminiscence je velmi podobná hyalitům z Tarcalu, velmi intenzivní v UVC i UVB, ale zřetelná již i v UVA. Bohužel zde kůry nejsou moc vysoké, většinou jen povlaky do 1 mm, často je zvětralý (do žluta zabarvený) a bývá na větších čedičových balváncíh, které se na potvoru štípou rovnou přes vzorek. Většinu jsem musel odnést s velkým kusem horniny a zformátovat na pile, abych vzorky nezničil. Další lokalitou v plánu byl Smolník – stará těžba, kde se v haldovině má nacházet rodonit a rodochrozit. Na lokalitu se lze dostat po lesní silničce se zákazem vjezdu cca 5 km tam a pět zpátky, nebo štolou téměř dva kilometry dlouhou. Zvolili jsme si logicky štolu :-). Po celé délce štoly jsou ve stěnách příčně traverzy a na nich položeny úzké, cca 30 cm panýlky. Pod nimi je různě, 20 cm až metr a půl podlaha štoly, většinou méně či více zatopená vodou. Luděk šel vepředu a hlásil: „zúžení zprava, nízký strop, zúžení zleva, pozor traverzy, díra v podlaze …“ V jednom místě jsme prolézali i mírný zával a za ním se navíc pod Luďkem propadla podlaha (naštěstí se zachytil a nic se mu nestalo). Ve štole jsou místy náteky vápenných sintrů a železitých i hematitových útvarů. Když jsme vyšli ze štoly, tak bylo sice zrovna po dešti, ale ve vysokém podrostu jsme hned měli mokré boty i kalhoty. Cestou jsme obdivovali mloka a vyšli na silničku. Za ní, za hájovnou měla podle mapy vést cesta k lokalitě. No, žádná cesta tam není (možná kdysi bývala). Podrostem, do prudkého kopce jsme se vyškrábali k míst, kde měly být haldičky od štol. Nikde jsme tam nic nenašli. A začalo lejt … Já s Martinem jsme seběhli svah k hájovně a schovali se pod přístřeškem, Luděk, kterému to moc neběhá, s Tomášem se schovali pod strom, s tím, že déšť brzy přejde. No, lilo jako z konve půl hodiny. Pak ještě promočení, cesta zpět štolou a usoudili jsme, že dnes na stany nemáme. Následovala hospoda, čaj s rumem a suchý penzion :-).

  prostřední lůmek Skároš

  Skároš, hyalit 96x55x32 mm

  Skároš, hyalit 96x55x32 mm, UVC

  Skároš, hyalit 107x61x30 mm

  Skároš, hyalit 107x61x30 mm, UVC

  Smolník, štola

  Smolník, mlok

  Smolník, zde by měla být lokalita

  Smolník, trošku prší

  Smolník, zakládka boční štoly

  Smolník, menší zával štoly

  Smolník, sintry ve štole

  Smolník, železité náteky ve štole

sobota

Abychom si vylepšili předchozí den, tak jsme se neplánovaně vypravili na naší známou lokalitu Čučma. V lesní cestě se nadále dají rodonity a rodochrozity najít, ale vysbíranost je po letech již znát. Eroze nestíhá doplňovat sběry mnohých mineralogů, a tak je čím dál méně vzorků a také jejich velikost se snižuje. Na parkovišti našel Luděk ve štěrku také kus místní rudniny, který obohatí naši sbírku. Bohužel nějak nikdo z nás nevyfotil lokalitu, ale co … prostě lesní cesta do kopce :-). Z Čučmy jsme přejeli nad obec Muránska Dlhá Lúka, kde nás čekal cca 2 km výšlap do kopce k lokalitě mastku. Lesáci zde kdysi odtěžili malý lůmek, asi na štěrkování lesních cest a v lůmku byla žíla velmi čistého mastku ve kterém se nacházely velmi pěkné fluorapatity. Na ty mi jsme štěstí neměli, když jsme zde byli poprvé, tak poměrně hluboko vykliňovala mastková žíla, ze které jsme ještě něco málo nalámali. Napodruhé jsme již jen paběrkovali mastek v haldovině pod výkopem. No, tak nyní se utrhl kus svahu nad lůmkem i se stromy a vše je zasuceno tunami kamení. V podstatě konec lokality. Povedlo se nám najít ještě nějaké drobné vzorky v haldičce shrnuté vedle lůmku, ale za tu cestu to nestálo.

  nařezaný rodonit a rodochrozit, Čučma

  Čučma, tetraedrit, siderit, 89x54x43 mm

  zasucený lůmek, Muránska Dlhá Lúka

  paběrkování mastku, Muránska Dlhá Lúka

  nasbírané vzorky mastku, Muránska Dlhá Lúka

  Muránska Dlhá Lúka, mastek 67x46x23 mm

neděle

Poslední lokalitou, kterou jsme navštívili byly Vyhne. Míst u Vyhní kde se něco nachází je více, my vytipovali jedno z nich, kde se měly nacházet opály a jaspisy. No, nebylo to ono, lokalita v místě byla, ale s dutinami s krystaly křemene až křišťálu. V poměrně velmi prudkém svahu byl výkop, a v něm bohuže tři slovenští sběratelé. Navíc nám vysvětlili, že výkop je zasucený a nejprve budou muset vyhrabat množství zeminy a hlušiny, než se dostanou na žádoucí materiál. Tak jsme jen něco popaběrkovali okolo, a protože nás čekala dlouhá cesta domů, tak jsme akci ukončili. Bohužel ani zde nikdo nevyfotil samotnou lokalitu.

  Vyhne, křemen 97x50x28 mm

  naložené auto před odjezdem domů

  Publikované fotografie © spolek Mallorn