Mineralogické úpravy, fejky, podvody, lepené vzorky a podvodné kompozice

09.12.2019 23:18

Mineralogické úpravy, fejky, podvody, lepené vzorky a podvodné kompozice

Jan Kutý, Luděk Kráčmar, listopad 2019

 

Zejména začínající mineralogy upozorňuji, že na burzách se mohou často setkat s různými úpravami mineralogických vzorků, s různými fejky, podvůdky, podvody. V některých případech jde třeba jen o úpravy obecně přijímané jako víceméně korektní. Tak například tanzanity se zahřívají a změní tak barvu z nevýrazné šedomodré na blankytně modrou.

 

  Tanzanity modrých a fialových barev jsou zpravidla zušlechtěny zahříváním

 

  Nabídka tanzanitů na mnichovské burze

 

  Raritní tanzanit

 

Některé záhnědy po ozáření UV světlem změní barvu na žluté citríny. Zde se vlastně napodobuje přírodní proces v rychlejším režimu, neboť na předmětných lokalitách takto vznikají ze záhněd citríny, pokud leží delší dobu na povrchu a jsou vystavené slunečnímu záření. Citrín však lze „vyrobit“ i z ametystu – vypálením, což se již však za korektní postup nepovažuje.

 

  Vlevo přírodní citrín, vpravo citrín vypálený z ametystu

 

  Mezi ametysty vzorky z ametystu vypálených citrínů

 

  Citrínové geody uprostřed vznikly vypálením ametystových geod

 

  Některé z těchto geod byly patrně barevně upraveny vypálením a následně betonovou směsí spojeny do jednoho úžasného vzorku

 

Některé křemeny a křišťály po radioaktivním ozáření v reaktoru získají zprvu žlutou barvu citrínu, při delším ozáření vzniknou záhnědy až moriony. Opět nejde o korektní úpravu minerálu a prodejce by na ni měl upozornit.

  Tyto citríny vznikly ozářením křemenů v reaktoru, navíc mají dobrušované plochy

 

  A když se křemeny nechají ozářit v reaktoru déle, vzniknou takto efektní záhnědy

 

Podobně některé bílé a čiré baryty získají po ozáření UV zářením (či po delší době na slunci) namodralou barvu. Vzhledem k tomu, že k tomuto procesu může dojít i v přírodních podmínkách, nemusí být považován za podvod.

 

Horší je, jde-li o čistě syntetické soli vydávané za přírodní kameny. Zejména na komerčních burzách bývají například nabízeny krystaly modré skalice a různých kamenců v neuvěřitelných barvách a podomácku „v lavorech“ krystalovaného „čermíkitu“. Uvedený čermíkit je vzhledem k sytě fialové barvě někdy na burzách vydáván i za ametyst, případně fluorit. Jelikož jde většinou o vodnaté soli, tak se v pokojových podmínkách po poměrně krátkém čase začnou rozpadat na bílý prášek. Tyto soli jsou rozpustné ve vodě a navíc je většina z nich více či méně jedovatých.

 

  Modrá skalice na burze, v přírodě takto čisté krystaly chalkantitu nenajdete

 

  Nabídka přibarvených, synteticky vyrobených kamenců, nikdo snad nemůže pochybovat, že by šlo o přírodní krystaly

 

  Detail předchozího snímku kamenců

 

  Syntetický „čermíkit“ na burze, prodejce uvádí kupce v omyl údajnou lokalitou

 

Čerstvě byl na burze v Brně (podzim 2019) nabízen vzorek s vypěstovanými tenkými žlutými, asi 2 cm velkými tabulkami poměrně vzácného minerálu mottramitu na podložce. Barva i tvar krystalů, ale především jejich velikost, by v případě přírodního nerostu dělala ze vzorku světový unikát.

 

S nejkurióznějším případem jsem se setkal na Etně, kde turistům prodávali krystaly modré skalice pod cedulí „Etna minerale“ a vedle nich měli fotografii prodejce v azbestovém obleku, jak dlouhými kleštěmi vytahuje krystal modré skalice z tekoucího lávového proudu :-) …

 

Oblíbený je syntetický karbid křemíku a syntetický bismut, oba s pestrými náběhovými barvami. V Itálii a v Maroku vyrábí pro turisty „geody“ z tenisových míčků. Míček rozříznou napůl, napatlají lepidlem a zvenčí oválí v drcené hornině. Uvnitř míček vysypou efektní drtí z karbidu. Někdy do míčku vlepí i dvě nebo tři sirky, též polepené karbidovou drtí, čímž vzniknou jakési krápníky. Obdobně se místo karbidu používá i drcený galenit.

 

  Karbid křemíku (karborundum)

 

  Karbid pro turisty v Itálii, uprostřed uměle vyrobené geody vysypané karborundovou drtí

 

  Syntetický bismut v prodeji na burze

 

  Syntetický bismut

 

Kupodivu se některým podnikavcům vyplatí podvádět i při prodeji obsidiánu (sopečného skla), za který bývá někdy vydáváno hutní sklo (odpad ze sklářské výroby), případně byly dokonce uměle vyráběny vzácné modré či růžové „obsidiány“. Pokud tedy má prodávaný obsidián jinou než černou, šedou, či hnědou barvu, je dobré zpozornět.

 

Sám jsem na mnichovské burze naletěl na syntetický zinkit. Tento vzniká při tavbě zinkových rud a je (pochopitelně) mnohem vzhlednější než jeho přírodní forma.

 

 

  Syntetický zinkit vzniká při tavbě zinkových rud

 

  A je velmi efektní, zaujme i značnou váhou vzorků

 

  Tato syntetika může mít různé tvary

 

  Na tento syntetický zinkit jsem se nachytal já

 

Nachytal jsem se i na zvláštní, kulovitou formu fluoritu, které je ovšem dosaženo jeho mechanickým opracováním a následným chemickým odleptáním. Koule takto upraveného fluoritu pak výrobci vsazují zpravidla do různých drúz křemenných nebo ametystových krystalů.

  Jeden z hitů mnichovské burzy před pár lety – ručně tvarovaný a následně naleptaný, kulovitý fluorit, vsazený do ametystové drúzy

 

  V Číně umí zasadit vyrobené fluoritové koule do křemenného či ametystového matrixu tak, že často ani pod lupou není vidět v křemenu vybroušené osazení, do kterého je fluorit vlepený

 

  Další vyrobené vzorky fluoritu osazené a vlepené do podložky

 

  Zde je osazení patrné

 

  Z fluoritu v Číně umí vyrobit neuvěřitelné vzorky

 

V Číně (ale i jinde) začali vyrábět ze zeleného skla vltavíny, i pro odborníka těžko rozeznatelné od našich. Údajně je míchají s pravými, aby bylo rozeznání ještě komplikovanější, a pak je vyváží zejména do Japonska, které je dnes největším odběratelem českých vltavínů. Padělání vltavínů věnoval kapitolu (str. 120) i Radek Hanus ve své knize České a moravské vltavíny.

 

   Skleněný vltavín, jako rarita, paradoxně prodávaný dráž než běžná vltavínová surovina

 

Vzhledem k barvě a chemickým vlastnostem vltavínů (přírodní sklo) bývají klenotnické výbrusy z vltavínů často zeleným lahvovým sklem. Rozdíl je možné zjistit v podstatě pouze laboratorně. Proto se ostatně broušené vltavíny málokdy šperkařsky zpracovávají.

 

Nejistá je i pravost vltavínů v původní písčité či slepencové hornině. Může jít skutečně o původní materiál, ale je možné, že byl dodatečně konzervován – slepován, aby se nerozsypal, nebo může být vltavín přímo obalen směsí písku, kamínků a pojiva a následně částečně separován. Každopádně se tyto vzorky prodávají za násobné ceny samotného vltavínu.

 

  Vltavíny ve slepencové hornině, není jisté, zda jde o skutečný, přírodně zpevněný slepenec, nebo o rozsýpavý slepenec dodatečně zpevněný impregnací, či je „hornina – slepenec“ okolo vltavínu uměle vytvořena

 

  Detail vltavínu v hornině

 

  Detail vltavínu v hornině

 

  Detail vltavínu v hornině

 

V Rumunsku se svého času vyráběly ze staniolu nastříkaného zlatou barvou a vlepovaného do horniny ze zlatonosných lokalit krásné, „špičkové“ vzorky plíškového zlata. Obdobně již byly zaznamenány i případy vlepování průmyslově vyrobených drátků elektrotechnického stříbra do horniny jako přírodního drátkového stříbra. Zlato se též napařovalo na drátky, plechy, či nugety přírodní mědi. Vytvářely se tak velikostní či lokalitní unikáty. Perličkou již vzdálenou amatérské mineralogii je případ prodeje „zlatonosného“ dolu, kde bylo zlato v podobě prachu nasypaného do brokovnicových patron „nastříleno“ do povrchu stěn příslušné štoly. Chemický rozbor vzorků odebraných ze stěny štoly pak kupci potvrdil vysokou zlatonosnost horniny.

 

Část ryzí přírodní mědi prodávané na burzách je ve skutečnosti takzvaná měď cementační. Tyto vzorky vzniknou tak, že se ve štolách na měděné rudy do odtokových žlabů a rýh nasypou železné piliny. Přirozeným procesem nahradí měď z roztoků měďnatých solí protékajících štolami železo mědí. Po čase se pak ze dna vyzvednou krásné vzorky mědi, nezřídka i s kousky podkladových hornin a vtroušenými zrny horniny, pro prodej na burze.

 

Přírodní chalkopyrit se působením vzduchu a vlhkosti na povrchu postupně přirozeně mění na minerál covelin, který mívá pestré modré a fialové náběhové barvy. Prodejci chalkopyritu občas napomohou povařením ve vodě, působením přehřáté páry atp. Vzorky covelinu jsou pak pestřejší a prodejnější.

 

  Takovýto covelin bývá uměle vytvořen nahřátím chalkopyritu, povařením, nebo pomocí přehřáté páry

 

  Takto pestý covelin na chalkopyritu je přinejmenším podezřelý

 

  Těžko říci, zda tento covelin na chalkopyritu je přírodní, či zda mu někdo ke krásnému vzhledu dopomohl

 

Brazilské acháty a achátové plátky bývají běžně dobarvovány, zejména do modrých, zelených, růžových, žlutých a fialových odstínů. Barvení achátů ostatně není žádnou novinkou, již ve středověku se z některých vhodných achátů vyráběly tzv. nepravé onyxy (onyx je achát s výraznou černobílou kresbou). Rozříznutý a předbroušený kámen se namočil na několik týdnů do roztoku cukru nebo do medu a pak se vypálil, nebo namočil do kyseliny sírové. Cukr tak zuhelnatěl a obarvil hnědě či černě proužky v achátu. Kámen se pak již jen doleštil. Barvení achátů vychází z jejich vlastnosti, že se v nich střídají proužky chalcedonu, opálu a křemene, i jejich nejrůznějších přechodů, a tak jsou některé vrstvičky jemně pórovité a jiné méně či vůbec. Barvící látka se tak dostane jen do některých vrstev.

  Barvený plátek brazilského achátu, zdroj https://pixabay.com

 

  Barvený plátek brazilského achátu, zdroj https://pixabay.com

  Barvený plátek brazilského achátu, zdroj https://pixabay.com

 

  Barvený plátek brazilského achátu, zdroj https://www.pexels.com

 

Obdobně jako achát se zejména pro klenotnické využití barví i jaspis. Barvení je oblíbenou činností i u dalších minerálů, které se vyznačují střídáním hutnějších a poréznějších vrstev, jako například kalcit či jeho odrůda aragonit, rodochrozit a jiné.

  Napravo přírodní aragonitová vajíčka, ostatní jsou uměle dobarvená

 

Další úpravy se používají u tzv. „tygřího oka“, které se vyznačuje zvláštním, „hedvábným“ leskem. Jeho zahřátím vzniká červenohnědé, tzv. „býčí oko“, které je v přírodě v podstatě raritní. Značná část všemožně jinak zabarvených kamenů s efektem „kočičího oka“, ať již tromlovaných či jinak zpracovaných, bývá syntetická – skleněná.

 

Možná jste si na burzách všimli, že někteří prodejci drahého opálu, nebo opálu ohnivého, mají vzorky v miskách s vodou. Barvoměna drahého a některých typů ohnivého opálu vzniká většinou tak, že horninovým tlakem opálová hmota popraská a prasklinky jsou následně „vyhojeny“ dalším přítokem opálotvorné kyseliny křemičité. Většina popraskané opálové hmoty na těchto lokalitách však takto vyhojena není a za sucha nevykazuje žádnou barvoměnu. Ale když se namočí do vody a voda vyplní trhlinky, je tato surovina nerozeznatelná od drahého opálu. Koupíme-li takový vzorek a doma nám vyschne, tak barvy zmizí. Drahé a ohnivé opály tedy kupujte výhradně v suchém stavu. I tak to však může být sázka do loterie, protože prodejce může kámen namočit ráno, povrch osušit a voda v trhlinkách někdy i den na burze vydrží. Obdobného efektu se někdy dosahuje i namočením v oleji, a pak vysušení ani nehrozí.

 

Dalším častým podvůdkem u krystalů křemene a jeho barevných variant (hlavně u ametystu, záhnědy a citrínu) je dobrušování ploch či uražených špiček nebo přímo výroba celých krystalů z kusového materiálu. Uměle dobroušený a doleštěný krystal je charakteristický zcela hladkou, často mírně matnou plochou (originální, přírodní krystaly bývají na plochách příčně jemně rýhované a jejich špice mají velmi jemné povrchové obrazce) a u okrajů bývá patrné mírné zaoblení dolešťovaných ploch.

 

  Dobrušované krystaly křemene, je zjevné mírné zaoblení a lehce matný lesk

 

  Dobrušované křemeny, jasně patrné mírné zaoblení a nepřirozený lesk

 

  Evidentně dobrušované krystaly ametystu

 

  Růženín krystaluje jen velmi vzácně, tyto krystaly růženínu jsou komplet vybroušené z kusového růženínu

 

Horším případem jsou chemicky dobarvované křemeny, vydávané následně za akvamaríny či topazy. Pro amatérského sběratele může být velmi obtížné takový podvod poznat. Křemen mimochodem patří k minerálům, které se vyrábějí i synteticky. Příměsemi se pak barví do téměř jakéhokoli odstínu. Tyto syntetické křemeny bývají k mání i u nás, buď jako úlomková surovina, nebo tromlované valounky, hlavně v mineralogických velkoobchodech, někdy i u zmíněných šmukařů na burzách. Na burzách se také prodávají křemenné krystaly s povrchovou úpravou spočívající v napaření tenké vrstvičky některých kovů.

 

  Takzvaná aqua aura, křemeny s napařenými ionty zlata

 

  Další vzorky aqua aura

 

  Takzvané titanium, křemeny s napařenými ionty titanu

 

  Napařené titanium na křemenech u prodejce v Maroku

 

  Zase jiná efektní, leč umělá povrchová úprava křemenných krystalů

 

A když jsme u té „syntetické výroby“, tak asi před třiceti lety u nás jeden podnikavec na burzách prodával za nemalé ceny krásné jáchymovské proustity vyrobené z plastu a nalepené do horniny. Obdobné pokusy s plastovými krystaly byly zaznamenány i u akvamarínů a barevných turmalínů (např. před pár lety rumunští prodejci na burze ve francouzské St. Marie).

 

A s plasty se také setkáte velmi často u klenotnického jantaru. Většina dnes prodávaných jantarových šperků je vyráběna z kompozitu, který tvoří úlomky jantaru v syntetické pryskyřici, případně se úlomky a špony z obráběného jantaru různě taví, lisují a spékají do bloků. Šperky z čistého, masivního jantaru jsou podstatně dražší. Sběratelsky jsem se však zatím na burzách nesetkal se snahou vydávat tento kompozit za jantar jako mineralogický vzorek. Tavitelnosti jantaru a možnosti jeho napodobování syntetickými pryskyřicemi a umělými hmotami se využívá i pro zalévání komárů, nebo dokonce různého jiného hmyzu i živočichů a vydávání těchto výrobků za fosilní živočišstvo v jantaru. Lidé zblblí filmem Jurský park pak za tyto napodobeniny platí nemalé částky. Mimochodem, zde je nutno poznamenat, že jantar nebývá klasifikován jako minerál.

 

Do obdobného postavení lze také zařadit perly, které též nejsou minerálem, ale často bývají na mineralogických burzách nabízeny. Značná část produkce perel není přirozená. Dnes se perlotvorky pěstují v klecích a jsou do nich vkládána zrnka cizorodých látek, okolo kterých pak perlotvorka vytváří vrstvičky perleti. Přesto je i tak většina bižuterních perel uměle vyrobených. Na skleněné jádro se uměle nanese vrstvička perleti – uhličitanu vápenatého, nebo stabilizovaného vosku s perleťovým leskem. Netřeba dodávat, že laik perlu pravou, z perlotvorky, od umělé většinou nerozezná.

 

Spékáním a tavením, někdy s přídavkem syntetických pryskyřic a umělých hmot, se také vyrábí celá řada „kamenů“ prodávaných jako tromlované oblázky nebo „drahokamová surovina“ často pod nejrůznějšími komerčními názvy. Někdy je zde používán termín „rekonstruované kameny“, neboť pro výrobu je použita původní surovina, často však vylepšená barvivem a dalšími příměsemi a hlavně pojivem. Patří sem zejména tyrkysy, lazurity, malachity, opály, korály, azuromalachity a pokus byl i u čaroitu.

 

Hlavně pro produkci tromlovaných kamenů se používá syntetika – nejčastěji upravené sklo prodávané pod nejrůznějšími, často exotickými názvy jako opalit, syntetický aventurín (či avanturín), správně aventurínové sklo, ulexit (optické sklo), syntetický „měsíční či sluneční kámen“ atp. Synteticky se dnes vyrábí i „skleněný“ drahý opál. A když už jsme u těch tromlovaných kamenů, tak značná část prodávaných „karneolů“ je ve skutečnosti obarvenými chalcedony.

 

Zejména u vzorků některých minerálů z Maroka bývají vypadané jednotlivé krystaly dolepovány, případně i dobarveny, aby byl vzorek bohatší a hezčí.

 

  Lepený dobarvený baryt s galenitem u marockého prodejce

 

Dolepování je zvláště v Maroku velmi oblíbená činnost. Například poměrně vzácný minerál wulfenit z lokality Mibladen vytváří lístkové, jasně oranžové krystaly. Ty jsou velmi křehké, a tak se jich při dobývání vzorků značná část z podložky uvolní a vysype. Místní je pečlivě posbírají a dolepí na vzorek tak zručně, že ani s lupou nelze lepení zjistit. V současné době je většina vzorků wulfenitu z této lokality více či méně dolepovaná. Lepidlo bývalo patrné pod UV lampou, ale poté, co zkušenější kupci začali zkoumat vzorky pod UV, tak si místní vytipovali lepidlo, co v UV nesvítí. Jedinou možností, jak dolepované vzorky dnes zjistit, je vložit je do nádoby s acetonem na dně a nechat je v koncentrovaných parách acetonu hodinu či dvě, aby se lepidlo uvolnilo. Bude to fungovat asi do té doby, než Maročané najdou lepidlo, co se nedá ředit acetonem…

 

  Wulfenit. Jsou některé krystaly dolepené? Kdo ví...

 

Zmíněné dolepování však bude patrně širším problémem, než by se zdálo, protože většina mineralogů vždy dává přednost vzorkům minerálů na podložce nežli volným krystalům. Například technologie těžby diamantů všude na světě v podstatě vylučuje možnost nálezu diamantu přímo v matečné hornině, kimberlitu. Takže pokud se vzácně někde na burze objeví diamanty v hornině, tak je téměř stoprocentně jisté, že jsou do kimberlitu dodatečně vlepeny.

 

Vlepování krystalů do podložek se stává přímo průmyslovým odvětvím. Podložka se frézuje na CNC stroji, když je základna krystalu současně laserově skenována. Vzniklé osazení pro krystaly je tak přesné i na méně než desetinu milimetru. Až při prohlížení pod mikroskopem je patrné, že dutina se vsazeným krystalem má poněkud volnější prostor v rámci desetin milimetru, nebo i méně, což bývá zejména patrné v rozích krystalu. Krystal tedy není s horninovou podložkou srostlý. Vzhledem k tomu, že krystal je pak do podložky vlepen, mohou být patrné, například pod UV světlem, zbytky lepidla či tmelu. Takto byly například nabízeny vynikající vzorky akvamarínů, topazů a barevných turmalínů na podložce. Tato úprava se většinou používá u vynikajících vzorků, neboť je technicky náročná a drahá, cena vzorku na podložce se však zmnohonásobí a tím se náklady vrátí.

 

Hitem zejména v Maroku jsou křemenné geody, obarvené ve všech myslitelných barvách. Odtud tyto vzorky putují na burzy po celém světě.

 

  Barvené křemenné geody – Maroko

 

  Další barvené křemenné geody pro turisty v Maroku

 

  Barvené křemenné geody na české burze

 

  Další barvené křemenné geody na české burze

 

V některých případech se prodejci ani nesnaží zastírat barvení a úlomky krystalů prostě přestříkají sprejem s reflexními barvami.

 

  U takto fluorescenčním sprejem obarvených kamenů nemůže být pochyb – není mi jasné, kdo toto kupuje

 

Dalším příkladem barvení je „výroba“ rhodochrozitu obarvením křemene či kalcitu. Zajímavostí zde je, že k obarvení se často používají navlhčené růžové ubrousky. Barva jde pak z těchto vzorků i částečně umýt. Dalšími příklady jsou dobarvování larimaru a tyrkysu, aby byly barvy výraznější (a kámen dražší). Méně škodlivou úpravou bývá máčení kamenů v různých roztocích vosků a olejů, čímž se zatáhnou praskliny a škrábance a kámen pak vypadá mnohem lépe. Tato technika se standardně používá u leštěných kamenů (zejména achátů), ale často se tak skrývají i škrábance a poškození u měkkých minerálů, jako je například kalcit nebo fluorit.

 

V Maroku je velmi oblíbenou činností i výroba zkamenělin. Značná část z Maroka dovážených zkamenělin trilobitů je vyrobena, nikoli nalezena. To je však již téma paleontologické.

 

Co se týká výroby, tak si opět v ničem nezadá ani Čína, neboť značná část prodávaných osmistěnů fluoritu na burzách nejsou přirozené krystaly, ale s využitím přirozené štěpnosti jsou z kusového fluoritu tyto osmistěny „vyštípány“.

 

  Tyto fluority nejsou přirozeně krystalované, ale naštípané podél přirozených štěpných hran

 

  Velkoprodej štípaných fluoritů

 

Další používanou úpravou minerálů je jejich ozáření intenzivním radioaktivním zářením. Například zirkony a topazy tak získají intenzivní modrou barvu, ozářením se dá opět docílit efektních žlutých barev citrínů. Vzhledem k tomu, že jde o průmyslovou metodu, setkají se s takovými kameny spíše klenotníci než sběratelé minerálů.

 

V klenotnické praxi je také častá záměna pyropu – českého granátu – za podstatně levnější granáty, zpravidla almandinové řady. Pravý pyrop, český granát, se běžně nachází ve velikosti do 4 milimetrů. Pětimilimetrová zrna jsou již výjimečná a osmimilimetrová raritní. Jakmile vám nabídnou šperk s broušenými „českými granáty“ o velikosti nad pět milimetrů a cenou pod dva tisíce korun, tak půjde spíše o podvod, tedy o almandiny.

 

Také bývá klenotnicky často zaměňován modrý topaz za podstatně dražší modrý akvamarín. V klenotnické praxi se často objevují kvalitní chryzokoly (nejčastěji náhrdelníky), kdy jde pouze o lak nastříkaný na porcelánové kuličky.

 

Že to s klenotnickými brusy drahých kamenů může být komplikované, by mohlo potvrdit i Národní muzeum, v jehož sbírce byly při inventarizaci zjištěny desítky drahých kamenů, mezi nimi i diamant a safír syntetického původu, nebo dokonce ze zabarveného skla. Zda byly mylně zařazeny jako přírodní kameny již při jejich získání, nebo byly následně zaměněny při některé výstavě, dnes již asi nikdo nezjistí. Podobně byly v tzv. divokých devadesátých letech u nás napáleny některé banky, které vzaly do zástavy za veliké úvěry téměř bezcenné běžné kameny vydávané za drahokamy, případně přímo napodobeniny drahých kamenů.

 

Aby toho u klenotnických podvodů nebylo málo, je také oblíbená metoda slepování drahokamu s méně hodnotnou surovinou. Tak se může stát, že krásný rubín v přívěsku je jen milimetrový brus shora, podlepený například podobně zbarveným turmalínem vespod. Ale to se již zcela vymyká tématu běžných sbírkových kamenů.

 

Svého druhu podvodem je také záměna lokalit. Cenu minerálu totiž neurčuje jen jeho druh, kvalita a velikost, ale také konkrétní naleziště – lokalita. A tak stejně velký a stejně kvalitní vzorek z jedné lokality může mít i násobky ceny obdobného vzorku z lokality jiné. To samozřejmě přímo svádí k záměnám. Odlišit od sebe minerály podle lokalit umí často pouze specialisté, nebo je třeba laboratorní technika. Občas se lze setkat se záměnou názvů nebo s nově vymyšlenými obchodními názvy minerálů ve snaze zvýšit jejich prodejnost, případně cenu.

 

Na rozhraní mezi přírodními minerály a syntetickými, případně padělanými kameny jsou minerály vzniklé spontánně antropogenní činností. Jedná se například o minerály sbírané na prohořívajících haldách hlušiny uhelných dolů, o jinak běžné přírodní minerály vznikající však rozkladem strusek z hutí středověkých i novodobějších hald (například minerály mědi u Kutné Hory). Ostatně i IMA (mezinárodní mineralogická asociace) a její komise pro nové minerály již před lety zastavila uznávání tzv. technogenních minerálů, takže mineralogický systém o tyto typy vzorků není rozšiřován.

 

Publikované fotografie CC BY-NC spolek Mallorn

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License.

 

 

Použité zdroje a další zajímavosti o syntetických a falšovaných kamenech můžete najít zde:

 

Syntetické a barvené kameny 1. část

https://www.bvv.cz/mineraly-brno/aktuality/synteticke-umele-a-barvene-kameny/

 

Syntetické a barvené kameny 2. část

https://www.bvv.cz/mineraly-brno/aktuality/synteticke-umele-a-barvene-kameny-2-cast/

 

Falzifikáty, montáže a pokusy o podvody na mineralogickém trhu

https://www.bvv.cz/mineraly-brno/aktuality/falzifikaty-montaze-a-pokusy-o-podvody-na-mineralo/

 

Podvody při prodeji minerálů

https://rockhound.cz/clanek/podvody-pri-prodeji-mineralu

 

Různé úpravy a „korekce“ minerálů a kamenů

https://geostezka.cz/mineralogie/r%C5%AFzn%C3%A9-%C3%BApravy-mineral%C5%AF-kamen%C5%AF.html

 

Imitace, napodobeniny, syntetické kameny

https://geostezka.cz/mineralogie/imitace-napodobeniny-syntetick%C3%A9-kameny.html

 

Jak poznat pravý citrín?

https://www.drahekamenyonline.cz/jak-poznat-pravy-citrin/

 

Tyrkys pravý, nebo falešný? (Tyrkys a imitace Tyrkysu)

https://www.sperkove-kameny.cz/cz/clanky/o-kamenech/?clanek=24

 

Marocké kamenné suvenýry

https://lideazeme.reflex.cz/clanek/marocke-kamenne-suvenyry

 

Pozor na falzifikáty – fosílie z fosfátových dolů Oued Zem v Maroku

https://www.minerals-fossils.cz/clanek/19/Pozor-na-falzifikaty-I-.htm

 

Dobarvené a syntetické minerály – aneb víte, co kupujete?

https://trimakasi.cz/2019/05/08/dobarvene-a-synteticke-mineraly-aneb-vite-co-kupujete-1-dil/

 

Falešný národní poklad. Místo diamantu má Národní muzeum ve sbírce sklo, safír je umělý

https://hlidacipes.org/falesny-narodni-poklad-misto-diamantu-ma-narodni-muzeum-ve-sbirce-sklo-safir-umely/

 

Místo diamantu pouhé sklo. Národní muzeum poprvé zjišťuje, kolik bezcenných padělků má ve sbírce

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2410087-narodni-muzeum-poprve-zjistuje-kolik-padelku-ma-ve-sbirce-vzacnych-kamenu

 

Matné nevzhledné kamínky. Banky kvůli nim přišly o 20 miliard Kč!

https://www.mineralia.cz/napsali-o-nas/matne-nevzhledne-kaminky-banky-kvuli-nim-prisly-o-20-miliard-kc.html

 

To jsou falešné drahokamy, kvůli nimž přišly české banky o 20 miliard. Podívejte, jakým šmukem se daly napálit

https://www.krajskelisty.cz/praha/4308-to-jsou-falesne-drahokamy-kvuli-nimz-prisly-ceske-banky-o-20-miliard-podivejte-se-jakym-smukem-se-daly-napalit.htm

 

Matné nevzhledné kamínky. Banky kvůli nim přišly o 20 miliard Kč

https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/podvody-s-drahokamy-v-90-letech-u-bank.A140204_085132_ekonomika_spi

 

Šokující zjištění! Diamanty z e-shopu byly falešné

https://zpravodajstvi.sumpersko.net/Sokujici-zjisteni-Diamanty-z-e-shopu-byly-falesne-4365/clanek

 

E-shop nabízel falešné diamanty, zjistila inspekce

https://www.denik.cz/ekonomika/e-shop-nabizel-falesne-diamanty-zjistila-inspekce-20130917.html

 

Podvody s certifikáty drahých kamenů

https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/podvody-s-certifikaty-drahych-kamenu-36653

 

Ověření kamene pomocí stanovení hustoty – pracovní blog

https://www.fler.cz/blog/overeni-kamene-pomoci-stanoveni-hustoty-pracovni-blog-33125

 

 

 

 

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Mallorn Chelčického 12
Praha 3
13000
+420723589170
(předseda spolku)

datová schránka: uyzidq5