Křemeny u Velkého Meziříčí

04.10.2014 00:00

4. – 10.10.2014, účast Vladimír Hofman, Naďa Kafková, Jan Kutý a David Lein

Sobotu jsme zahájili návštěvou mineralogické lokality Česká Mez. Na dvou polích jsme našli po jednom drobném skorylu, křišťálu a záhnědě. Pokračovali jsme na výkopy v lese u Budče u Žďáru nad Sázavou. Výkopy jsou částečně zavezeny stavební sutí, žádné čerstvé práce jsme nezaznamenali. Na lokalitě se dá stále paběrkovat poměrně hojné krystaly křemene, citrínu i záhnědy, většinou však jen zlomky a malých rozměrů. Přesto se pár hezkých, byť malých vzorků povedlo ulovit.

V neděli jsme jeli na pole mezi Kněževsí a Krásněvsí. Na jednom poli jsme nacházeli kouřové záhnědy, na druhém pak na ostrůvku cca 50x50 m moriony. Povedlo se i pár pěkných, zakončených krystalů.

V pondělí jsme jeli na lokalitu minerálů Dobrá Voda. Nejprve jsme zaměnili lokalitu na poli a výkopy, takže jsme starým haldičkám na louce nevěnovali pozornost. Zato hned u potoka na kraji lesa jsme našli čerstvou, vypranou hromádku pegmatitového štěrku, zjevně vybranou z koryta potoka. V ní pak bylo množství, bohužel pouze drobných zlomků, s lepidolitem příjemně růžové barvy, mušlovitého vzhledu. Napodruhé jsme, po zjištění původního omylu dorazili na tutéž lokalitu z druhé strany a konstatovali jsme, že výkopy na louce jsou staré, zarostlé, bahnité a nezajímavé. Dodatečně jsem zjistil, že ty podstatné výkopy jsou poblíž v lese. Tak snad příště. Dalším nalezištěm minerálů, zejména záhněd bylo pole Požárova Mez u Cyrilova. Našli jsme několik vzorků spíše světlejších záhněd, většinou v drůzách. Pole nad lomem v Dolních Borech bylo čerstvě povláčeno na nehledatelné, tak jsme pokračovali na starou těžbu. Silnička však byla rozkopána, takže jsme zaparkovali na vršku na druhé straně a vzali to přes pole. Hned na prvním čerstvě zoraném poli se podařila špička světlé záhnědy. Po překonání lesů a potoka jsme si nahrabali bohatě růženínů na odvalech starého dolu.

Úterý jsme zahájili mineralogický průzkum na poli v Sukách u Laštoviček. Našli jsme jen pár zlomků, pole již bylo notně prochozené. Pole u Laštoviček bylo naopak neopršelá a našli jsme jen jednu menší záhnědu. Pro zajímavost jsme se stavili u Řečice, pole je od jara neobdělané, na povrchu mezi řepkou jsme nic nezahlédli. Další lokalitou bylo pole u Bohdalce, kde jsme našli pouze pár růženínů, i když hezké, syté barvy. Pokračovali jsme k Rousměrovu, kde nás z čerstvě vláčeného pole vyhnal hulvát na traktoru. Tentýž hulvát nás pak zjevně sledoval dál a vyhnal nás i z pole u Skleného. Asi mu tam patří všechno. U Radenic jsme pak našli zlomky krystalů křemene a záhněd.

Ve středu jsme vyrazili na naleziště nerostů u Pikárce. Na první lokalitě našel Vláďa dva zlomky ne příliš vzhledného rubelitu. Na druhé straně Pikárce, na jednom poli ve svahu jsem našel několik krystalů křemene, na poli pod ním mezi tím ostatní posbírali několik záhněd. Již jsme chtěli odejít, když jsem v rohu pole našel čerstvě vyoraný rozsyp pegmatitu, který nás odměnil několika pěkným vzorky záhněd a skorylu. Po obědě jsme pokračovali na pole u Bobrůvky, kde jsme našli dva menší krystaly záhnědy, nějaký skoryl a křemínek. Všechna pole byla čerstvě povláčena ne příliš hledatelná, proto jsme jeli na další naleziště minerálů, Bobrová – Valy. Ani tam jsme však nezastihli žádné práce a přilehlé pole bylo loukou. Potkali jsme tam kolegy mineralogy a vyměnili si nějaké čerstvé informace. Večer na ubytovně, když jsem čistil nálezy z Pikárce, jsem pochopil, proč nejsou naleziště na Ukrajině tak vysbíraná, jako ta u nás. Přišel první ukrajinec a povídá: „Co to je? Vy jste nějací archeologové?“ Za chvíli přišel druhý, kouká na krystaly a ptá se: „A co se z toho vyrábí?“. Dorazil mě třetí, který nesl k propláchnutí brambory a povídá: „Tohle je lepší, to se dá sníst.“ … :-)

Čtvrtek jsme zahájili návštěvou naleziště minerálů u Heřmanova. Na lokalitě jso dva poměrně čerstvé výkopy. Lokalitu litného pegmatitu, ani pole se záhnědami u Strážku jsme nenašli, ale na výkopech skorylu si každý dosyta zasbíral. Škoda že je místní skoryl značně zvětralý, takže najít neporušený krystal bylo ojedinělé. V Rožné jsme nepochodili. Opálové pole nejen že bylo po čerstvě sklizené kukuřici, ale navíc zrovna povápněné. Pole se záhnědami nebylo zorané a sláva Hradiska i Boroviny již minula. Na Borovině jsme našli jen několik vzorků ne příliš kvalitního lepidolitu. Popojeli jsme na Smrček, kde naopak bylo opálu požehnaně. Mě se povedl obzvláštní kusanec (viz foto). Protože zbývala chvilka do setmění, vrátili jsme se ještě k Bobrůvce a vyplatilo se. Vláďa již v šeru našel krásný velký a nepoškozený krystal kouřově hnědé záhnědy.

V pátek jsme ještě jednou zajeli k Bobrůvce a Vláďa uspěl podruhé, byť již s menším krystalem. Následoval přejezd ke Slavicím u Třebíče. Pole Achtele snad již ani nemohlo být lépe opršelé, ale přesto ani za tři hodiny ve čtyřech lidech žádný nález vltavínu. Holt čím opršelejší, tím vysbíranější. Stejný scénář se opakoval i Rešic, kde jsem našel jen kus rohovce a růženínek. V houstnoucím šeru na poli u Slavětic po čerstvě sklizené kukuřici to byl již jen pokus ze zoufalství a nevyšel. Vltavíny nám holt opět nepřály.