Slovensko 2017

05.08.2017 00:00

Slovensko 2017

5. až 18.8.2017, účast Honza, Petr, Luděk

 

5.8. sobota

Lom Kyje-Doubravice

Směr na Slovensko jsme poněkud zalomili návštěvou lomu Kyje-Doubravice, kde se údajně měla začít střílet levá strana s výskytem achátů, ametystů atp. Ve skutečnosti zatím byla odstřelena, respektive možná jen odbagrována, nejvyšší část nadloží, v poměrně zvětralém materiálu. Výchoz byl 14 dní starý a již pečlivě prochozený. I tak se nám však povedlo najít několik pecek a po rozřezání byla většina celkem pěkná. Zdá se, že nás na Doubravicích čekají zajímavé časy. Jen mám obavu, že se vstřícnost lomu k mineralogům může významně změnit, až se jich tam v čerstvých odstřelech budou motat desítky.

Boršov

Lokalita jaspisu, ametystu a dalších křemenných hmot. Bohužel se nám přesný výchoz ve velmi trnitém a zarostlém terénu nepovedlo najít.

Ostrožská Nová Ves

Měli jsme zálusk na zdejší révaity. Bohužel těžba štěrkopísků (dle sdělení firmy Dobet) již byla ukončena a okolí rekultivovaných jezer po těžbě je buď hlinité, či na vyhrazených koupalištích z navezeného písku. Štěrkové polohy se nám nikde nepodařilo najít.

 

6.8. neděle

Lômy

Tip na lokalitu jsme dostali na Říčanské burze. V okolí Oslianského potoka mají být výkopy s výskytem dřevitých opálů. Prošli jsme okolí potoka nejprve po jednom břehu a zpět i po druhém asi do vzdálenosti 3 km a žádné výkopy jsme nenašli, takže i odtud jsme odešli bez nálezů.

Bádice

V lesním lůmku má být výskyt lazulitu. Opět ani po radách místních se nám nepovedlo lůmek najít.

 

7.8. pondělí

Veľký Ďur

Známá lokalita dřevitých opálů. Tentokrát hledání nezabralo moc času. Lůmek, spíše tedy vykopaný výchoz, má rozměry asi 30×20 metrů a nebyly zde patrné větší práce z poslední doby. K sondě jsme si vybrali částečně odkrytý výchoz v pravé zadní části. Opál je zde nerovnoměrně rozptýlený v tufové hornině v podobě žilek, hlízek a úlomků opalizované dřevní hmoty. Ačkoli tuf není příliš tvrdý, přece jen jde o skálu, a tak přišly na řadu palice, majzlík a pajcr. Materiálu jsme nasbírali dost, asi 20 kg, ale ve většině jde o obecný opál tmavošedé až černé barvy, jen ojediněle opalizovaná dřeva. U většiny to bylo ale patrné až po rozřezání. Lokalita je velmi perspektivní, ale velmi zde záleží na vytipování vhodného místa a na pracovitosti.

Žarnovica, lom Kalvária

Bohužel lom již není činný a nálezové možnosti tomu odpovídají. Našli jsme jeden velký balvan s žilkami kalcitu a téměř celý jsme rozebrali. Výsledkem bylo jen několik vzorků krystalovaných kalcitů spíše dokumetační hodnoty.

 

8.8. úterý

Hodruša – Hámre, Kohútovo (Úškrtová dolina)

V údolí potoka se nachází fasait a pleonast v podobě drobných krystalků na trhlinách horniny. Pomalu jsme postupovali korytem potoka a bedlivě sledovali kameny. Sem tam se objevil kousek tzv. fasaitovce, zeleně žilkované horniny. Celkově sběr nic moc a to jsme již dorazili do místa, kde se koryto potoka více zvedalo a bylo zataraseno napadanými stromy. Luděk již chtěl další hledání vzdát, ale já jsem vyrazil ještě dále a kousek nad strmějším místem jsem našel přímý výchoz fasaitovců. Značně rozkopaný a s množstvím materiálu. Přestože jsme jen paběrkovali v překopaném, tak jsme našli bohatě pěkných vzorků. Lepší by bylo možno jistě nakopat, ale to by vyžadovalo více času a větší nářadí, neboť původní výkop byl zřejmě zasypán a ještě převrstven spadlým nadložím. Zajímavý je řez horninou zeleně šmouhatého fasaitovce, vzal jsem si několik kousků kompaktnějšího materiálu na rozřezání a vyleštění. Materiál je trochu zrnitý a poměrně měkký, tak uvidíme, zda a jak půjde leštit.

Hodruša – Hámre, baňa Rozália

Bylo trochu krkolomné vyřídit povolení vstupu, byť nevelká halda materiálu leží, nijak oplocená, přímo u silnice. Ale prý zde strážní služba nepovolené sběratele rázně vyhazuje. Bohužel jsme zde štěstí neměli. Našli jsme pár vzorků žilného chalkopyritu, nějaké dokumentační vzorky komplexní rudniny (sfalerit, galenit, pyrit, chalkopyrit) a jeden vzorek opět jen dokumentačních krystalů kalcitu. Ale jako u všech v současnosti těžených ložisek, i zde se nepochybně situace často mění a nálezy z této lokality jsou popsané velmi pěkné.

Banská Belá

Chtěli jsme se zde zastavit za majitelem lůmku na krásné křemeny i křišťály, nezřídka se žezlovým vývinem, panem Hesounem, ale dle sdělení jeho synů byl v práci a bez něj se do lůmku nesmí. Tak jsme se alespoň podívali na dva vedlejší staré jámové lůmky a starý stěnový lůmek a i tak jsme našli několik pěkných ukázek. Zvláště v prvním jámovém lůmku se zjevně dosud sběratelsky pracuje a jsou tam poměrně čerstvé rozvaly.

 

9.8. středa

Hliník nad Hronom – lom Bralce

Lom již není v provozu. Šli jsme od spodních etáží nahoru a jak jsme stoupali, tak náznaků přibývalo. Na předposlední etáži již bylo možné najít zejména chalcedonové kůry (nepříliš vzhledné) a menší dutinky s krystaly křemene. Nejvíc dutin však je v rozbíjených skalkách těsně pod vrcholem. Zejména Luděk zde měl štěstí na mimořádně bohaté dutiny, které vyhrabal již z vrstvy tlejícího listí a zeminy těsně pod patou kužele suti u těchto skalek. Zdejší křemen je převážně drobný křišťál, kterému však podklad zabarvené horniny dává nádech růžovofialové až fialové barvy. Sebrali jsme zde i několik kousků žilného jaspisu. Po rozříznutí však je fádní, červenohnědé až nafialovělé barvy a esteticky působí pouze sítí žilek v hornině. Na leštění to moc nebude.

Hliník nad Hronom – Szabova skála

Naproti lomu Bralce je Szabova skála, známá geologická návštěvní lokalita perlitu a smolku. Sebral jsem si zde jen pár dokumentačních vzorků smolku.

Kremnička

Bentonitové těžené ložisko s výskytem tzv. limnokvarcitů, správněji limnosilicitů. Jde o křemenné hmoty přecházející mezi křemencem, křemenem, opálem až chalcedonem. Nejčastější barva je tmavě šedá až černá, častá je bílá, šedá a nažloutlá. Méně se nachází vzorky hnědé barvy, z nichž některé mají texturu připomínající dřevo. Nejvzácnější barvou zde je červená a hlavně různé kombinace uvedených barev. Materiál se zde sbírá hlavně na řezání a leštění. Každý jsme zde nasbíral několik kilo různě zbarvených vzorků. Zajímavostí byl nález v levé krajní části lomu, kde jsme objevili opalizované zkameněliny v podobě převážně rourek, paleontologicky si teprve musíme nechat určit, o co se vlastně jedná. Samotný bentonit, který se zde těží, má pro svou jímavost vody spojenou s bobtnáním vlhké směsi zajímavé využití, například jako stelivo pro kočky, ale také jako nevýbušná trhavina. Do vrtů se nasype bentonit, zaleje vodou, utěsní a po nějaké době nabyde natolik objemu, že roztrhne skálu. Proto má využití zejména v provozech, kde se kámen těží pro účely, kdy nesmí dojít k popraskání výbuchem klasických trhavin.

Breziny

V současné době netěžený lom používaný jako skládka materiálu z jiných provozů. Mají se zde nacházet krystaly kalcitu, aragonitu, vrostlice granátu a amfibolu. My jsme zde nenašli nic.

 

10.8. čtvrtek

Podrečany

Velmi vypečená lokalita :-). Jde o starý lom po těžbě magnezitu, v současné době zatopený velkým jezerem. Z lomu jsou známé luxusní ukázky krystalů aragonitu. Dle místních v posledením roce stoupla voda skoro o dva metry, v důsledku čehož popadaly do vody již vzrostlé stromy. Místní nám poradili příjezdovou cestu k jakémusi molu se dvěma loďkami, kde však nebyly žádné výchozy, jen sem tam nějaká břidlice. Žlutavé příkré výchozy a skaliska byly vidět na druhé straně za jezerem, přímo pod silnicí. Vrátili jsme se tedy a zkusili proniknout tudy. Vyzkoušeli jsme si přitom známý princip „vařené žáby“. Počáteční pohodlná lesní pěšinka byla postupně přehrazena spadanými stromy, sem tam nějakým vrakem auta, pak křovinami, pak pichlavými křovinami… sakriš, vždyť to už musí být jen kousek… pak už pěšina nebyla a podrost se zahušťoval, co má trny, to tam rostlo. Obcházení, prodírání, no přece to teď nevzdáme, ta cesta zpět je hrozná. No nakonec jsme odření a popíchaní stanuli před oněmi nadějnými výchozy… opět z břidlic, jen jiné barvy. Na cestu zpět jsme nechtěli ani myslet, a tak jsme to vzali kolem skalek velmi příkrým svahem nahoru. Nalevo neuvěřitelná houština ostružin a hlohu, napravo břidlové drolící se skály, kde se nebylo možné ničeho přidržet, a pod námi sypká břidlová suť typu jeden krok vpřed, dva kroky sjedeš dolů (nejlíp rovnou do těch ostružin). Dýchal jsem jak parní lokomotiva. Luděk, který šel napřed, mi chtěl trochu vydupat terén při samém vrcholu a přitom mu ujela noha a spadl rovnou do hloží. Ani se moc nepoškrábal, jen si prý narazil asi zadek. Druhý den si z něj vytáhl třícentimetrový trn hlohu.

Jo, a to jsem neřekl, že celé to vše jsme absolvovali při 37 ºC ve stínu. Petr, který tam v tom vedru odmítl jít a celou tu dobu si užíval klimatizace v autě, se moc smál…

Veľké Dravce

Naše již tradiční a velmi oblíbená lokalita. Nachází se zde hlavně kalcit v podobě polokulovitých až kulovitých agregátů, hlavně bílé až poloprůsvitné barvy, někdy železem zabarvený do žlutých, hnědých až okrových odstínů, vzácně manganem zabarvených do modra. V menší míře je zde zastoupen aragonit většinou v jehličkovitě vějířové formě, zřídka jako drobných prizmatických krystalků. To vše v dutinách čediče o velikosti od prvních centimetrů až cca do 30 cm. Hornina je velmi houževnatá, ale v blízkém provozu, pokud tam jste v pracovní den, vám vzorky ochotně zformátují na štípačce. Vedení lomu je k mineralogům vstřícné a v lomu je navíc krásné čisté jezírko, kde si místní pracanti dokonce vysypali vstup šotolinou, takže jak na prvotřídním koupališti. Vzhledem k teplotám tohoto dne jsem chodil po lomu v plavkách a když mi již ze slunka a práce bylo příliš teplo, tak jsem skočil do vody. Prostě nádhera. I úlovky fakt stojí za to. Pokud tam jste v pracovní den, tak navíc můžete krásné vzorky za pár euro získat i od pracovníků štípaček, kteří dutiny s kalcity právě pro tento případ při práci odkládají stranou.

Šiatorská Bukovinka

Další již tradiční a velmi vstřícný lom. Nachází se zde celá řada méně obvyklých zeolitů, jako laumonit, skolecit a (jak se nám letos poměrně podařilo) i chabazit ve formě čirých krystalků do 2 mm. Nevýhodou je, že hornina, ale i jmenované minerály jsou poměrně křehké a drobivé, takže vyžadují pečlivé zabalení a opatrné uložení na přepravu.

 

11.8. pátek

Hajnáčka

Velmi utajovaná lokalita slovenských safírů. Na internetu se okolo jejího umístění velmi mlčí a mlží. A to přesto, že poblíž obce Hajnáčky, u vstupu do Kostnej doliny již byla instalována informační cedule, kde je přesná lokalizace. Lokalita se však nenachází přímo u Hajnáčky, ale přes kopec, nad sousední obcí Gemerský Jablonec. Jde o starý čedičový lom pod vrcholem kopce Borkút. Na lokalitu samou jsme se vypravili z okraje obce Gemerský Jablonec, opět v šíleném vedru a vytrvale do vrchu. Ve třetině cesty jsme si všimli, že přímo v lomu parkuje auto, tak jsme se vrátili, že tam dojedeme. Buď se nám však nepodařilo najít správnou cestu, nebo to byl nějaký teréňák, protože vše, co tím směrem šlo, bylo pro naše auto neprůjezdné. Vzhledem k venkovní teplotě a plánu cesty jsme to vzdali. Tak snad příště …

Gemerská Ves

Lokalitu nám poradil Petr Havránek. Jde o starý vápencový lůmek, kde je výchoz s dutinami a krystaly kalcitu. Kalcit zde je docela zajímavý, první generace má barvu oranžovou až růžovou a na ní nasedá čirá vrstva, takže jde o tzv. fantomové krystaly. Bohužel nám šílené vedro zase nedovolilo nějaké větší práce, a tak jsme jen popaběrkovali nějaké vzorky ponechané na výkopech předchozími sběrateli. Navíc zde může být práce již dost nebezpečná, protože je pod skálu vyhloubená jeskyně – blátivá plazivka již nejméně do čtyřmetrové hloubky.

Mútnik

Mútnik letos zcela zklamal. Před pěti lety to zde bylo jak zlatá horečka na Klondajku, haldy bílého dolomitu se jen leskly žílami a povlaky chalkopyritu. Loni jsme zde již nasbírali málo, tak cca 20 vzorků, navíc jsme víc pásli po kobaltinu. Letos jsem sebral dva mizerné vzorky chalkopyritu a kobaltin našel Petr jeden, tak necelý milimetr.

 

12.8. sobota

Muránska Dlhá Lúka

Zde nás zajímaly hlavně nálezy fluorapatitu, který je z této lokality mimořádný. Cesta byla opět velmi úmorná, ve vedru prudkým svahem cestou necestou na GPS souřadnice. Neměli jsme úplně přesné zaměření, ale výchoz jsme po chvíli přece jen našli. V nehluboké vykopané jeskyňce se při dně táhla asi 5-7 cm široká poloha mastku, ve kterém by se zde měl fluorapatit nacházet. Vykopali jsme asi 50 kg materiálu, ale bohužel jsme ani náznak fluorapatitu nenašli. Odnesli jsme si tedy alespoň nějaké ukázky mastku, který je zde mimořádně čistý.

Dobšiná

Na této lokalitě jsem byl téměř před třiceti lety a sbíral jsem tehdy jen azbest, netuše, co se zde dá vůbec najít. Tentokrát jsem si nejvíc přál najít nějakou ukázku démantoitu. Trochu nás sice strašily bouřkové mraky, ale naštěstí nás déšť nestihl. Prolézali jsme lom, kde se již téměř třicet let netěží a který je dnes z části zastavěn slunečními elektrárnami, když jsme našli balvan, na kterém někdo usilovně pracoval. Všude okolo byly úlomky drveného kamení a Luděk ho prohlížel s údivem, co v tom kdo hledal, protože šlo o zcela hluchou horninu. V tom si však Luděk všiml nenápadného balvánku hned vedle rozbíjeného kamene. Balvánek byl démantoitem prorostlý skrz naskrz. Další hodinu jsme strávili opatrným rozebíráním poměrně zvětralého kousku a oba jsme si odnesli několik kilogramů velmi pěkných vzorků s démantoity. Petr, který opět zůstal v autě, tentokrát prohloupil.

 

13.8. neděle

Novoveská Huta – Vojtechova samota

Tuto lokalitu nám doporučil zařadit Luděk. Prý na ní pravidelně jezdíval před cca 20 lety. Má jít o nejlepší lokalitu tirolitu. Nevelké haldy jsme našli snadno, ale na nich téměř nic. Hydrolýza tirolitu i jiných měděných sekundárů zapracovala a do hloubky cca 50 cm v haldovině je jen sem tam nepatrný náznak zeleně. Jediný sebratelný kousek tirolitu, který jsem našel, je na vzorku cca 2×2 cm. Těžko říci, zda by se ve větší hloubce haldy něco našlo, ale bez většího výkopu je tato lokalita zjevně minulostí.

Švedlár

V minulosti založený lom na křemennou surovinu, včetně zpracovatelského závodu, vzal velmi rychle za své. Soudruzi rychleji konali než prověřovali, a tak nedlouho po zahájení těžby zjistili, že v křemeni je příliš vysoký obsah železných rud, než aby byl zpracovatelný. A tak krátce po zahájení provoz zase skončil a od té doby lom pustne. Dodnes se v něm však dají najít v dutinách krystaly křemene a kůry ledvinitého limonitu, někdy až sametky. Také jsme zde našli nějaký kusový pyrit. Nálezy nebyly příliš kvalitní, až při odchodu Luděk našel hned u cesty křemenný balvánek, který poskytl docela pěkné vzorky.

 

14.8. pondělí

Lom Dubina na Kvetnici

Vedoucí lomu byl na dovolenke a sdělil nám, že vstup je možný pouze za jeho přítomnosti. Povolili nám alespoň vstup na haldoviny drceného kameniva. I v něm se dá najít místní specifický růžový chalcedon až achát, samozřejmě spíše jako žilky a úlomky. Nalezené vzorky již mám rozřezané, některé stojí i za vyleštění, ale kvalita je spíše dokumentační. V lomu se dají sbírat i kusy žilného mikrokrystalického epidotu, někdy v kombinaci s kalcitem. Nevím však, nakolik půjde surovina leštit.

Ľubietová, halda Reiner

Vzhledem k rekultivaci čela haldy na Podlipě, kdy již není občas těžená a rozvážená, je samotná Podlipa již velmi vysbíraná. Chodíme proto na vzdálenější a méně známou haldu štoly Reiner. Tentokrát se mi zadařilo, našel jsem pěkné agregáty malachitu a i poměrně slušné polokulovité agregáty pseudomalachitu. Sebrali jsme i nějaký ten liebethenit, ale povlaky krystalků jsou drobné, krystaly nedosahují ani milimetrové velikosti. Celou dobu jsem rejpal do Luďka, že mi tam musí najít mrázekit, ale úkol nesplnil :-) …

Povrazník poprvé …

Ještě téhož dne jsme se vypravili k Povrazníku, na lokalitu dřevitých opálů. Zjistili jsme dvě věci. Za prvé, silnička od Povrazníku vedoucí na polňačku k nám známé lokalitě je již tak rozbitá, že po ní projede asi jen teréňák. Za druhé, opály se opět začaly kopat na prapůvodní lokalitě hned za obcí, cca 50 metrů od paneláků v houštinkách. Na povrchu jsme tam našli i nějaké střípky, takže kopáči byli evidentně úspěšní. Vzhledem k blízkosti obce to však buď kopali místní, nebo to muselo být v noci, já bych si tam tedy přes den kopat netroufal.

 

15.8. úterý

Farbiště u Ponik

Luďkova lokalita téměř mateřská, neb na ní dělal diplomku. Asi hodinu a půl jsme porůznu hledali, sem tam mírně kopli, ale nálezy byly velmi mizerné. Sem tam nějaký vzhlednější azurit a zelené specialitky jen v provedení pro lupu. Již jsme se balili, že odejdem, když jsem si v boku haldy všimnul nazelenalého kamene mírně vystupujícího ze zeminy. Vyhrábl jsem ho a byl plný všemožné zeleně. A pod ním další a další … Postupně jsem tam vykopal asi tak pět větších a deset menších vzorků, které Luděk pečlivě rozebral a okem odborným prohlédl, takže jsme si nakonec odnesli slušnou hromádku zelených vzácností. Čeho všeho teprve uvidíme, taška z této lokality čeká u nás v dílně, až někdy dorazí Luděk, poumývá, roztřídí a určí.

Povrazník podruhé …

Druhá cesta pod naší lokalitu dřevitého opálu u Povrazníku vede právě na druhé straně kopců, údolím od Poniků. Také byla hrozná, vlny na silnici jak retardéry ve městě a díry byly označeny oranžovým sprejem. Nicméně tato cesta byla i pro nás průjezdná. Na lokalitě však nebylo od minulého roku kopnuto a už se tam nedají najít skoro ani střípky.

 

16.8. středa

Pucov

U obce se mají nacházet na puklinách drobnější krystaly křemene s bočním vývinem, takže typu „marmarošské diamanty“. Podle snímků dokonce není vyloučeno, že by mohlo jít i o slabé záhnědy, což by s tímto typem krystalitzace bylo poměrně unikátní. Zdroj však nezmiňuje, kde u obce ten výskyt je. Poptali jsme se v obchodě i na obci, ale nikdo o tom v nevěděl. Pan starosta slíbil, že zapátrá a pokud objeví, tak nám příště řekne :-).

Třinec – nemocnice

U koryta řeky Olše v Třinci pod nemocnicí jsou výchozy se vzácným minerálem – stroncianitem. Cesta okolo koryta je náročná, místy s přelézáním křovin a padlých stromů, místy lze snadno sklouznout do vody. Samotný výchoz jsou asi 20–30 cm široké bloky velmi tvrdé horniny sevřené nyní již asi 30 cm hluboko mezi břidlicovým nadložím a podložím. Na trhlinách mezi bloky jsou bílé hvězdičky stroncianitu. Měli jsme veliké štěstí, že na jednom z bloků bylo asi 20 cm nedolámaného předchozího bloku a z tohoto kousku jsme každý získal uspokojivý vzorek. Toho, kdo přijde po nás, lituji. Může koukat na plochu plnou krásných hvězdiček stroncianitu, ale z bloku již nyní nic neodštípne. Bude muset nejprve odsekat z nadloží hodně břidlice, aby se dostal nad blok, pak snad… Zajímavostí je, že při odsekávání kamene, ale hlavně pak při formátování vzorků na pile je intenzivně cítit nafta z drobných uzavřenin fosilních olejů, které hornina obsahuje.

 

17.8. čtvrtek

Baška

U koryta řeky Ostravice v Bašce se mají nacházet v hornině u „peřejí“ žíly s kalcitem, ve kterých jsou po dleptání krásné krystaly analcimu. Našli jsme místo, které vzdáleností odpovídalo popisu. Byly tam vidět nějaké výkopové práce, ale kalcitových žil tam bylo poskrovnu. Ani v nich nebyly vidět žádné náznaky analcimů. Nicméně jsme nějaký materiál pobrali. Na odleptání padlo skoro 10 litrů kyseliny chlorovodíkové a výsledek je nulový. Ani náznak po analcimu. Takže asi špatné místo :-(.

Hončova Hůrka

Na tuto lokalitu jsme se těšili hlavně pro možnost nálezů klinoptiolitu (červeného heulanditu). Opět jde o povlaky krystalů zalitých kalcitem, které ukáží svou krásu až po odleptání. Podle videa od Marcela Vanka pohodové hrabání 20–30 cm hluboko. Ve videu pak ukazuje, jaké úžasné nálezy získal za cca 3 hodiny tohoto pohodového prohrabování. Tož to by bylo, aby nebylo… Na místě samém jsme našli plochu asi 5×7 metrů prokopaného, sníženého terénu, v jednom místě výkop až na skálu, cca 70 cm do hloubky. Ve skále na dně byly sem tam vidět drobné (do 1 mm) červenavé žilky klinoptiolitu, místy s dalším cca 1 mm kalcitu. Tak jsme začali pracovat ve výkopu. Dostali jsme se asi na metr hloubky a stále jsme nacházeli obdobnou droboť. Tak jsme si říkali „něco je špatně“, „vždyť Vanek říká 20–30 cm“… Zkusili jsme tedy pokračovat v povrchové vrstvě břehu, ale opět nic. V tom tam přišli dva místní sběratelé. Prý že jdeme špatným směrem, že ta jáma je to pravé ořechové, jen musíme hloub. Povídám „ale Macel Vanek ve videu říká tak 20–30 cm“… a jeden z místních povídá: „Nesmíte věřit všemu, co dává Vanek na internet. Když tu byli, tak tu měli malý bagřík a ty vzorky brali asi ze dvoumetrové hloubky…“ Nu tak jsme pokračovali ve výkopu, dostali jsme se asi na metr dvacet do skály, ale úlovky byly mizerné, jen drobné žilky, dokumentační materiál. Takže tak…

 

18.8. pátek

Kobeřice - lom

Takže výborná historka na závěr. Když jsem obesílal vedení lomů na naší cestě se žádostmi o povolení vstupů, tak jsem si dohledával kontakty na internetu. Zde jsem logicky zadal „lom Kobeřice“. Na nalezený kontakt jsem zaslal žádost o povolení vstupu na neděli 20.8. Pan vedoucí mi napsal „povoluji návštěvu v pracovní dny…“. Tak jsem odepsal, že v pracovní den to nepůjde, že máme ten harmonogram a oni jsou poslední lokalitou v programu a zda by nešlo třeba podepsat nějaké prohlášení, třeba co jsme kdysi dostali v Libodřicích, viz příloha. Pan vedoucí předělal prohlášení na jejich hlavičku a jako že teda jo. Jenže v polovině týdne jsme zjistili, že nám to odsejpalo rychleji než jsme čekali a dojedem tam dříve. Tak jsem volal panu vedoucímu, že dorazíme již zítra… Během dne jsem zjistil, že vlastně není čtvrtek, ale teprve středa, ale už jsem si nebyl jistý, zda jsem řekl, že dorazíme zítra, nebo že dorazíme v pátek. No přece ze sebe nebudu dělat blbce a volat znovu, že? Takže v pátek ráno nám volal provozní lomu, že nás včera čekal a že jsme nepřijeli. Tak jsem se omluvil a že tam budeme tak za dvě hodiny. Za dvě hodiny jsme zastavili před areálem závodu v Kobeřicích a volám, že jsme již zde. Pan provozní řekl, ať počkáme, že pro nás přijde. Za chvíli volá: „Kde jste?“… „No na parkovišti před lomem.“ … „Já vás tu nevidím, kde jste?“ … … … „A v jakých Kobeřicích?“ … „No v Kobeřicích u Opavy.“ … „Ale my jsme Kobeřice u Brna!“ No prostě jsem vyřídil povolení do jiného lomu. Tak jsme šli na vrátnici, ti nás poslali za provozním lomu. Ten se historce zasmál a že prý nejsme první, že jednou prý zavezli dokonce technologii pro ně, nějaké kamiony zase k Brnu. Do lomu nás pustil a odnesli jsme si hromadu moc pěkných vzorků sádrovce. Akorát v Kobeřicích u Brna mě musí mít za úplného blbce…

 

Na závěr poděkování vedením lomů za povolení vstupu a sběru minerálů:

Slovenská banská, spol.s.r.o., halda baně Rozália

Kremnická banská spol.s.r.o., bentonitové ložisko Jelšový potok u Kremničky

VSK Mineral, s.r.o., lom Dolné Breziny

Eurobasalt, a.s., lom Veľké Dravce

Koľajové a dopravné stavby, s.r.o. Košice, lom Šiatorská Bukovinka

Eurovia, lom Dubina

Kámen Brno, spol.s.r.o., lom Kobeřice, kam jsme nechtěli, ještě jednou s omluvou :-) …

Gypstrend, s.r.o., lom Kobeřice, kam jsme chtěli, nepožádali, a přesto jsme byli vpuštěni :-)

SMZ, a.s. Jelšava, magnezitový důl, kam jsme nestihli zajet

 

(c) text, fotografie – Mallorn, z. s.

 

 

  Nový odkryv v lomu Doubravice

 

  Doubravice, mechový achát - řez 10×6 cm

 

  Veľký Ďur, rozebírání skály

 

  Veľký Ďur, dřevitý opál 7×3 cm

 

  Veľký Ďur, opál - řez 8×6 cm

 

  Veľký Ďur, opál - řez 9×3 cm

 

  Lom Žarnovica

 

  Žarnovica, kalcit 9×6 cm

 

  Lokalita Kohútovo

 

  Kohútovo, fasait 7×4 cm

 

  Kohútovo, fasait 11×6 cm

 

  Kohútovo, fasait 10×7 cm

 

  Halda baně Rozália

 

  Rozália, chalkopyrit, galenit 13×9 cm

 

  Banská Belá, starý lůmek

 

  Banská Belá, křemen 11×7 cm

 

  Hliník nad Hronom - lom Bralce, nejbohatší vrcholová část

 

  Bralce, křemen 10×7 cm

 

  Szabova skála, smolek 10×7 cm

 

  Těžba bentonitu, Kremnička

 

  Kremnička, výchoz s opalizovanými zkamenělinami

 

  Kremnička, opalizované fosílie 9×7 cm

 

  Kremnička, limnosilicit - řez 10×9 cm

 

  Šiatorská Bukovinka, chabazit 9×7 cm

 

  Šiatorská Bukovinka, chabazit 8×6 cm

 

  Šiatorská Bukovinka, laumontit 7×5 cm

 

  Lom Veľké Dravce

 

  Veľké Dravce, koupací jezírko

 

 Veľké Dravce

 

  Veľké Dravce

 

  Veľké Dravce, depozit u štípaček

 

  Veľké Dravce, aragonit, phillipsit 9×5 cm

 

Veľké Dravce, kalcit  12x12 cm

 

  Veľké Dravce, kalcit  8x5 cm

 

  Výchoz kalcitů v lomu Gemerská Ves

 

  Gemerská Ves, kalcit 9x7 cm

 

  Mastková poloha, Muránska Dlhá Lúka

 

  Muránska Dlhá Lúka, mastek 10x7 cm

 

  Lom Dobšiná

 

  Balvánek plný démantoitů, Dobšiná

 

  Dobšiná, démantoid 6x4 cm

 

  Dobšiná, démantoid, výřez 2,5 cm

 

  Dobšiná, antigorit 8x6 cm

 

  Novoveská Huta, Vojtechova samota

 

  Vojtechova samota, tirolit 2x2 cm

 

  V lomu Švedlár

 

  Švedlár, limonit 6x4 cm

 

  Švedlár, limonit 9x6 cm

 

  Švedlár, limonit, křemen 9x6 cm

 

  Lom Kvetnica u Popradu

 

  Kvetnica, chalcedon - řez 6x4 cm

 

  Kvetnica, epidot s kalcitem - řez 8x5 cm

 

  Kvetnica, chalcedon - řez 15x9 cm

 

  Kvetnica u Popradu, starší zatopený lom

 

  Ľubietová - odval štoly Reiner

 

  Reiner, malachit 5x4 cm

 

  Reiner, malachit 9x6 cm

 

  Reiner, pseudomalachit 4x3 cm

 

Farbiště u Ponik, Petra to tam nebavilo

 

  Bohatá úroda z Farbiště u Ponik

 

  Luděk studuje zeleň, Farbiště u Ponik

 

  Povrazník, kde nic, tu nic

 

  Krásné stroncianity, Třinec - nemocnice

 

  ... ale na nedostupných blocích kamene

 

  Třinec, stroncianit 7x5 cm

 

  Baška, to jsme si ještě mysleli, že tam ty analcimy budou

 

  Výkop Hončova Hůrka

 

  Hončova Hůrka, klinoptiolit 6x4 cm

 

  Lom Kobeřice

 

  Kobeřice, celá stěna sádrovce

 

  Kobeřice, takovéhle kusance jsme tam museli nechat

 

Kobeřice, sádrovec 20×12 cm

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Mallorn Chelčického 12
Praha 3
13000
+420 723 589 170
(předseda spolku)

datová schránka: uyzidq5