Jako důvod nutné těžby uvádělo Povodí Vltavy, s.p. nejprve riziko při povodňových stavech, na první pohled logickým argumentem, že je-li koryto řeky zaneseno, pojme při povodni méně vody, která se pak o to více rozlyje povodňovou vlnou do okolí a ohrozí majetek a životy občanů. Poté co se ukázalo, že nánosy nemají na výši a účinek povodně téměř žádný vliv, počalo Povodí Vltavy, s.p. zdůrazňovat jiné riziko nánosů - možné zablokování ledových ker při tzv. "ledochodu", kdy se poté za ledovou bariérou vytvoří zdrž vody která se rozlije do okolí a ohrozí stavby v říčním údolí nad ledovou bariérou.

Nesouhlas a odpor ochránců přírody byl určitou manipulací, jednostrannou medializací, ale i nedostatečnou osvětou ze strany odpůrců těžby do značné míry zredukován ve stylu "užovky a škeble versus ohrožení života a majetku lidí". Tato hysterie bohužel brání jakékoli věcné diskusi, logické argumentaci a nahrává zájmům těžařské lobby. Vzhledem k tomu že za zájmy těžby stojí stamilionové investice, obraty a zisky, dochází zde i k velkému ekonomicko politickému tlaku pronikající až do nejvyšších politických úrovní. Pod tímto tlakem přestává být rozhodování orgánů státní správy nestranné a stává se loutkou v rukou ekonomicko politických zájmů.

Na okraj pouze dodáváme, že záměr těžby na třiatřicetikilometrovém úseku Berounky je jen kapkou v moři a modelovým příkladem rozsáhlých těžeb na většině velkých řek v ČR za miliardové investice, kterou z většiny již správy povodí provedli. Berounka v tomto úseku je jednou z posledních řek, posledních míst, kde ještě ochrana přírody této silné lobby vzdoruje.

Na celý záměr těžby lze nahlížet z řady úhlů pohledů, ale velmi zjednodušeně bychom zdůraznili tyto tři hlavní výhrady:

• Údržba versus těžba
  Z naprosté většiny není těžba z hlediska povodňových rizik opodstatněná. Patrně bude pár míst - ostrůvků vyčnívajících nad hladinu v podjezích, kde připadá v úvahu riziko zablokování ledochodů, ale spíše až v pozdějších letech až by ostrůvky byly zarostlé a tím zpevněné. Kromě těchto několika málo míst jde pouze o zájem komerční těžby. Teprve z této zásadní skutečnosti se odvíjí veškeré další, níže uvedené argumenty.
  
  více informací zde

• Neoprávněné vynaložení prostředků státního rozpočtu
  Vzhledem k tomu, že z většiny tedy nejde o nutnou údržbu vodního toku, ale o čistě komerční zájem těžby štěrkopísků, jeví se nám vynaložení stovek milionů korun ze státního rozpočtu "v rámci odstraňování popovodňových škod a protipovodňové prevence" jako neoprávněné plýtvání penězi daňových poplatníků o které by se mělo zajímat Ministerstvo financí a Nejvyšší kontrolní úřad.
  
  Jestliže některé firmy těží říční štěrkopísky na vlastní náklady, které se ziskem kryjí prodejem této stavební suroviny a jiným firmám zaplatí těžební náklady stát z peněz daňových poplatníků a tím jim tedy významně sníží náklady, jde dle našeho názoru o neoprávněné zvýhodnění. V našem právním řádu se to nazývá "porušování rovných podmínek hospodářské soutěže" a zabývá se tím příslušný úřad.
  
  více informací zde

• Chráněné druhy živočichů
  Pokud nejde v naprosté většině o potřebné protipovodňové opatření, o nutnou údržbu vodního toku, pak nemůžeme souhlasit s výjimkami z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů. Zákon 114/92 Sb., § 56 zde říká: "Výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů může v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit orgán ochrany přírody." Pokud jde na několika málo místech o riziko povodně a zatopení, pak nezpochybňujeme, že jiný veřejný zájem zde výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Pokud však jde o komerční těžbu, pak takový veřejný zájem nevidíme.
  
  více informací zde