Neoprávněné používání prostředků státního rozpočtu a porušování hospodářské soutěže

Dle informací, které máme k dispozici, obdrželo Povodí Vltavy, s.p. rozpočet na čerpání prostředků ze státního rozpočtu v roce 2003 na řadu projektů tzv. nápravy škod po povodních, kam zařadilo i jednotlivé projekty (akce) na odtěžení popovodňových náplavů z řeky Berounky. Tyto prostředky jsou poskytnuty prostřednictvím státního rozpočtu z půjčky Evropské banky a jsou čerpány prostřednictvím Ministerstva zemědělství. Jejich využití je podmíněno zahájením konkrétních projektů (akcí) do konce roku 2003.

Jak plyne z řady dokumentů, které máme k dispozici, počítá Povodí Vltavy, s.p. s tím, že část vytěžených štěrkopísků bude průmyslově využita, tedy zpracována a prodána. Dle našeho názoru byla odedávna těžba říčních štěrkopísků lukrativní průmyslovou činností s náklady nižšími nežli těžba kopaných písků. V případě kopaných písků je nutný zábor pozemku, skrývka, následná rekultivace. V případě říční těžby stačí štěrkopísky odtěžit a odvést na třídičku. Žádné zábory, rekultivace maximálně sjezdů techniky k řece. A výsledkem je říční písek, kvalitnější, žádanější a také dražší nežli písek kopaný.

V případě nezákonné, Českou inspekcí životního prostředí zastavené těžby v Řevnicích byly štěrkopísky odváženy do betonárky v Letech, kde byl říční písek po přetřídění prodáván za 561,20 Kč / m³ (zdokumentováno dne 13.10.2003). Pokud tedy Povodí Vltavy, s.p. uvádí v projektu na těžbu v jednom z úseků - v Karlštejně, že z celkové těžby 13 435 m³ bude 5000 m³ odvezeno do bývalé pískovny (rozuměj zaskládkováno), a zbytek do betonárky v Letech , tak to činí 8 435 m³ štěrkopísku ke třídění a využití. Pokud bychom počítali, že by štěrk (který je však také prodejný) činil 50%, zbývá 4 217 m³ říčního písku v prodejní ceně 2 366 580,40 Kč pouze za úsek v Karlštejně, tedy za jeden z menších z celkem třinácti úseků plánované těžby. Minimální prodejní cena pouze písku z Berounky v úseku od Berouna po soutok s Vltavou dle našeho názoru musí činit hodně přes 50 milionů Kč. A pro tuto komerční těžbu dostanou provádějící firmy dotaci ze státního rozpočtu, která jim tuto těžbu zaplatí, takže prodejní cena štěrkopísků je pro tyto firmy vlastně čistým ziskem. Je pak zřejmé, že za těchto okolností se vyplatí vyvíjet na kompetentní úřady patřičný politický nátlak.

Netroufáme si odhadnout zisky těžebních firem z již provedených těžeb "popovodňových nánosů", které již proběhly na většině řek v celé ČR, ale budou se patrně počítat ve vyšších řádech nežli stamilionech. Dá se říci, že povodeň v srpnu 2002 byla pro tyto firmy pravým požehnáním.

Kromě toho jsme přesvědčeni, že jde i o porušení hospodářské soutěže, kdy jsou zjevně zvýhodněny firmy s dotovanou těžbou, které tak mohou z trhu lehce vytlačit jiné firmy, které těží štěrkopísky na vlastní náklady, jež pak kryjí ze zisku z prodeje. Je ovšem otázkou, zda dnes, po tak štědrém sponzoringu z peněz daňových poplatníků ještě existují nějaké takové firmy těžící říční písky, které by v tomto velkolepém byznysu nebyly zapojeny.

Dokumenty k uvedenému aspektu těžby "popovodňových nánosů" .