Zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Účelem posuzování dle tohoto zákona je získání objektivních odborných podkladů pro vydání rozhodnutí o záměrech, které by mohly závažně ovlivnit životní prostředí. Zákon určuje osoby, které jsou oprávněny takové posouzení provést, i postupy, kterými se takové posuzování řídí.

V případech, kdy není zcela zřejmé, zda je posuzování dle tohoto zákona na místě, provádí se takzvané zjišťovací řízení dle § 7 uvedeného zákona. V příloze č. 1, kategorie II ( záměry vyžadující zjišťovací řízení), pod bodem 2.6 je uvedena "Těžba v korytech říčních toků".

Kdy jde a kdy nejde o těžbu a kdy tedy bude či nebude nutné provádět zjišťovací řízení EIA je, dle stanoviska Ministerstva životního prostředí), v kompetenci vodohospodářského orgánu, který má posoudit zda jde o těžbu, nebo o údržbu prováděnou v souvislosti se správou vodního toku ( Údržba versus těžba). Uvedené stanovisko Ministerstva životního prostředí, ani jiný právní dokument bohužel neřeší, jakým způsobem a procesem má k uvedenému posouzení vodohospodářský orgán dojít.

V konkrétním případě řeky Berounky vydaly toto posouzení odbor životního prostředí MÚ Beroun a odbor životního prostředí MÚ Černošice . Uvedená posouzení, která tvrdí, že nejde o těžbu, ale o údržbu toku, neobsahují informace, na jakém základě byla vydána, zda na žádost Povodí Vltavy či z vlastní iniciativy městských úřadů. Dále neobsahují informaci, o jaké

podklady a dokumenty se vodoprávní orgány při jejich formulaci opíraly (projekty, hydrologické posudky,

stanoviska zainteresovaných subjektů - potenciálních účastníků řízení, atp.).

Zejména však neobsahují odůvodnění a nejsou tedy přezkoumatelná,

nelze dokázat jejich věcnou oprávněnost, ani jí vyvrátit.

Přitom tato "sdělení" jsou klíčovým aktem, který rozhodl o tak závažné otázce, jakou je potřeba zjišťovacího řízení EIA. Jsme přesvědčeni, že takové rozhodnutí nelze učinit jinak než v řádném správním řízení, v procesu, který počítá s předložením řádné dokumentace, s vyjádřením účastníků řízení a s rozhodnutím, které je jasně formulováno a řádně zdůvodněno, včetně možnosti opravného prostředku v podobě odvolání.

Jsme přesvědčeni, že tato "posouzení" jsou nejen vydána chybně, ale zejména v rozporu se skutečným stavem věci, neboť z dokumentace, kterou prezentujeme, vyplývá, že z většiny je záměrem Povodí Vltavy těžba , nikoli nutné a opodstatněné odstraňování nánosů" (Údržba versus těžba).

Tento náš spor s vodoprávními orgány vedl k řadě stížností, ale nakonec až k žalobě Správnímu senátu Krajského soudu.

Dalším případem, kdy je nutno provést posouzení vlivů na životní prostředí, je výskyt v zákoně 100/2001 Sb. (EIA) vyjmenovaných druhů ohrožených živočichů v místě zamýšleného zásahu a tento zásah by mohl poškodit jejich biotop (příloha č. 8 zákona, vybrané taxony volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). Dle biologického průzkumu, který si nechalo sdružení Mallorn zpracovat od Mgr. Jana Rysa , se v uvedeném úseku vyskytuje 5 takových živočichů: čáp bílý, čáp černý, orel mořský, ledňáček říční, vydra říční a navíc některé druhy netopýrů. Povodí Vltavy proto musí zahájit zjišťovací řízení EIA i vzhledem k výskytu těchto druhů živočichů.